Měsíc bude mít brzy svůj internet. NASA schválila vesmírnou síť LunaNet

Americká vesmírná agentura NASA by chtěla už brzy přistát na Měsíci s lidkou misí. Do té doby ale potřebuje na přirozené družici vybudovat síť, která připomíná vlastnostmi i cílem pozemský internet.

Od doby, kdy astronauti v rámci programu Apollo naposledy vstoupili na Měsíc, uplynulo už půstoletí. Od té doby zaznamenal robotický průzkum vesmíru neuvěřitelný technický rozvoj a vědecké objevy. „Osobně“ se lidstvo na povrch Měsíce vrátí podle plánů až v roce 2024 v rámci programu Artemis.

Ale ještě než tam NASA lidi dopraví, chce na Měsíci vybudovat internetovou síť. Ta přesáhne nízkou oběžnou dráhu Země, a propojí tak Zemi, Měsíc a prostor mezi nimi v podobě jakési internetové superpavučiny. Síť by se měla jmenovat LunaNet.

Jejím hlavním cílem je poskytovat připojení a služby lunárním misím a zajišťovat osobní i vědeckou komunikaci mezi oběma kosmickými tělesy. Nápad i realizace vznikají v Goddardově středisku vesmírných letů NASA v Marylandu. Návrh architektury podobné internetu byl původně navržen už v roce 2019 v reakci na žádost o řešení komunikace a navigace pro malé družicové systémy kolem Měsíce. Ukázalo se ale, že nápad se dá ještě vylepšit a rozvést – a tak vznikla myšlenka měsíčního internetu.

NASA přinese internet na Měsíc

Základem LunaNetu je síť DTN (Delay/Disruption Tolerant Networking). Ta zajistí, aby data procházela sítí a dostala se k cíli, i když se setkají s možnými poruchami signálu.

Astronauti budou moci využívat LunaNet prostřednictvím mnoha uzlů a komunikovat s posádkou na Měsíci a v jeho okolí stejným způsobem, jakým se používá Wi-Fi na Zemi. Mise, jež budou tuto síť využívat, budou mít navíc přístup k polohovým a časovým koordinátům, což umožní astronautům i vozidlům orientovat se v členitém měsíčním terénu a vrátit se na základnu.

LunaNet bude také využívat přístroje pro měření vesmírného počasí – cílem je identifikovat potenciálně nebezpečné sluneční aktivity, jako jsou sluneční erupce, jež mohou ohrozit vybavení nebo životy astronautů. Díky tomuto novému spojení může být posádka včas varována.

Tato varování by měla být srovnatelná s těmi, která lidé na Zemi dostávají už nyní na svoje telefony v případě nebezpečného počasí. Zásadní funkcí bude také možnost pátrání a záchrany lidských životů na Měsíci v případě nějakých problémů.

Vědecké služby sítě LunaNet zase umožní využívat jejich rádiové a infračervené senzory k provádění měření, která pomohou výzkumníkům ze Země lépe porozumět tomu, jak Měsíc funguje.

Senzory prozkoumají vesmír

Výzkumníci by navíc mohli pomocí antén sítě LunaNet nahlížet do hlubokého vesmíru a hledat rádiové signály ze vzdálených nebeských objektů. Celkově možnosti této sítě poskytnou vědcům novou platformu pro testování řady teorií, což jim umožní zvětšit poznatky o vesmíru.

NASA už zveřejnila „Návrh specifikace interoperability sítě LunaNet“, čímž oficiálně zahájila  její vývoj. Očekává se, že se do projektu zapojí odborníci z celého světa.

Díky síti LunaNet získá vesmírná agentura větší přehled o vesmírné konektivitě a bude moci plánovat budoucí cesty na jiné světy. Vysláním týmů na Měsíc NASA buduje základy, které mají astronautům umožnit prozkoumat hluboký vesmír. Měsíc tak bude sloužit jako testovací základna pro technologie, které mohou lidstvu pomoct v cestě na Mars – a možná i dál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 15 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 22 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...