Měsíc ukusoval pětinu Slunce. Další takové zatmění u nás bude až v roce 2179

Největší červnovou událostí na obloze bylo částečné zatmění Slunce. Šlo o nejvýše položené sluneční zatmění pozorovatelné z území Česka a Slovenska až do roku 2179.

Částečné zatmění Slunce viditelné v celém svém průběhu velmi vysoko nad obzorem z Česka i Slovenska nastalo ve čtvrtek po šesti letech. Úkaz začal v Česku po 11:35 středoevropského letního času, kdy se silueta Měsíce ve fázi novu „zakousla“ do slunečního disku z horního pravého okraje – podobně jako na úvodní fotografii.

Jak bude vypadat zatmění Slunce
Zdroj: Petr Horálek

Na severozápadě Čech se zakrylo až 19 procent slunečního průměru, dále na východ však zatmění začalo později a bylo menší. Například na východě Slovenska bylo až po 12:08 a zakrytí dosáhlo jen devíti procent. Maximum úkazu nastalo nad oběma státy mezi 12:30 a 12:55, podle polohy pozorovatelů. Kolem poledne bylo ve výšce více než 60 stupňů nad obzorem, úkaz pak skončil před 14:00.

Podrobnosti o zatmění v různých lokalitách lidé najdou na interaktivní mapě. Astronom Petr Horálek varoval, že jev lze bezpečně pozorovat pouze se speciálním filtrem pro ochranu zraku:


Při přímém pohledu na Slunce hrozí vážné či dokonce trvalé poškození zraku dokonce i při značném procentu zakrytí Slunce Měsícem. „Ve všech případech se tomu proto vyvarujte. Už vůbec se na Slunce při zatmění (nebo jiném úkazu spojeném s přímým pozorováním Slunce) nedívejte přes okulár dalekohledem, který je zcela nechráněný speciálním filtrem. Při takovém pohledu si můžete doslova propálit sítnici. Obecně existuje několik metod, jak Slunce pozorovat nepřímo (projekcí, videosnímáním a následným promítáním na monitoru…),“ uvedl Horálek.

Přímé pozorování vyžaduje užití filtru. Ideální jsou speciální brýle prodávané na hvězdárnách, svářečský filtr stupně 13 a vyšší nebo speciální brýle nebo fólie, které se dají objednat na specializovaných e-shopech. 

Zatmění Slunce
Zdroj: ČT24

Méně kvalitní ochranu poskytují improvizované pomůcky, jako jsou osvícený temný rentgenový snímek, vyvolaný osvícený negativ filmu nebo magnetický kotouč z diskety. 

Naopak se nedoporučují sklíčka začazená sazemi, obyčejné sluneční brýle nebo barevné fólie, jejichž použití může způsobit vážné poškození zraku.

Jak vzniká zatmění Slunce?

Zatmění Slunce nastane v okamžiku, kdy se mezi pozorovatele a Slunce promítne Měsíc v novu a oslnivý sluneční disk částečně nebo zcela zakryje. Protože Měsíc obíhá naši planetu po dráze mírně odkloněné od roviny zemské dráhy (ta odchylka je asi pět stupňů), častěji Měsíc v novu sluneční disk na denním nebi mine a k žádnému zatmění nedojde. Jen zhruba jednou za půl roku se Měsíc v novu dostane na své dráze velmi blízko pomyslné přímky mezi Zemí a Sluncem a někteří lidé na Zemi tak mohou pozorovat tento zajímavý úkaz.

Vznik prstencového zatměni Slunce
Zdroj: Petr Horálek

Protože Měsíc obíhá po mírně protáhlé dráze, není vždy stejně daleko od Země. Zatmění Slunce tak nemusí být nutně jen úplné, ale také „pouhé“ prstencové. V obou případech je ale úkaz pozorovatelný jen z úzkého pásu na Zemi, kam zrovna dopadá hrot měsíčního stínu. Tento pás má šířku maximálně několika stovek kilometrů.

Pokud se pozorovatel nachází mimo pás zatmění anebo tento pás nedosáhne zemského povrchu, uvidí jen částečné zatmění. Tmavý měsíční disk zakryje jen část toho slunečního. Čím dále se pak pozorovatel nachází od pásu úplného či prstencového zatmění, tím menší procento Slunce je během úkazu zakryto. Oblast viditelnosti částečného zatmění nepokrývá nikdy celou zemskou polokouli, kde je zrovna den, a tedy ani částečné zatmění není během konkrétního úkazu viditelné úplně všude. V případě desátého června 2021 šlo o zatmění prstencové a oblast viditelnosti zasahovala do střední Evropy, tedy do Česka a Slovenska. V obou částech bývalé federace byl tento úkaz tedy jen částečný.

Horálek dodal, že během dalších devíti let v Česku bude možné pozorovat šest dalších částečných zatmění – a to v letech 2022, 2025, 2026, 2027, 2029 a 2030.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 13 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 15 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.