Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.

I když to při pohledu na sociální sítě či bulvární weby občas může vypadat opačně, člověk patří mezi savci k druhům, které jsou nejvíce věrné jednomu partnerovi. Tento fenomén zkoumali vědci z Cambridge. Z pětatřiceti analyzovaných druhů, k nimž je dostatek spolehlivých a srovnatelných dat, se člověk umístil na sedmém místě. Na některé křečky ale ani zdaleka nemá.

Podle hlavního autora studie Marka Dybleho patří lidé dle této analýzy jednoznačně mezi ty nejmonogamnější druhy savců. A to zejména proto, že drtivá většina savců má k páření „mnohem promiskuitnější přístup.“ Mezi druhy, které nejčastěji střídají sexuální partnery, patří delfíni, kočky divoké a také nejbližší příbuzní člověka – šimpanzi a gorily. Úplně nejhůř ale v tomto ohledu dopadlo skotské plemeno ovce domácí.

Jak studovat monogamii

Studovat detailně sexuální chování desítek různých druhů by bylo nad schopnosti jakéhokoliv vědce, Dyble si ale pomohl tím, že prostudoval genetická data. Z těch zjistil počet vlastních a nevlastních sourozenců u desítek druhů zvířat. Vše pak porovnal s údaji o tom stejném u přibližně stovky lidských kultur.

Vycházel z jednoduché, a přitom logické úvahy: společnosti a zvířata s vyšší mírou monogamie mají tendenci „produkovat“ více sourozenců, kteří mají stejné rodiče, zatímco ty s promiskuitnějšími návyky mají pravděpodobně vyšší podíl sourozenců nevlastních.

Různé skupiny, odlišná data

Člověk se od jiných druhů lišil tím, jak zásadně odlišná byla data u různých skupin – to dobře ukazuje, jak silné jsou kulturní vlivy na chování. Nejméně monogamní byla neolitická (tedy z doby mladší doby kamenné) kultura z anglického Cotswoldsu, kde jen 26 procent sourozenců mělo stejného rodiče. Naopak ve čtyřech populacích ze stejné doby v severní Francii to bylo sto procent sourozenců.

Lidé měli průměrně, napříč všemi zkoumanými kulturami, dvoutřetinový podíl plnohodnotných sourozenců. To je zařadilo na nejvyšší místa pomyslného žebříčku monogamie. Myšlenku o kulturním (nikoliv genetickém) původu lidské monogamie podporuje také to, jak moc se od člověka liší jeho nejbližší genetičtí příbuzní – tedy již zmíněné gorily a šimpanzi a jejich vysoce promiskuitní tlupy.

„Jako antropology nás zajímají rozdíly mezi různými lidskými společnostmi, ale v tomto případě vlastně děláme krok zpět. Místo toho říkáme: kdybychom byli jakýmkoli jiným druhem savce, byli bychom v zásadě spokojeni s tím, že jsme jako celek monogamní druh,“ dodal Dyble pro britský deník The Guardian.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 2 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 17 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 18 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 19 hhodinami

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
před 21 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
2. 8. 2026

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.