Místo lesů pláně. Neandertálci měnili přírodu kolem sebe už před 125 tisíci lety

Lovci a sběrači způsobili už před 125 tisíci lety změnu ekosystémů. Tvrdí to výsledky rozsáhlé mezioborové studie, kterou vedli vědci z Leidenské univerzity. Hlavní příčinou byl fakt, že neandertálci používali oheň k udržování volné krajiny, a tím měli velký vliv na místní prostředí. Studie vyšla v časopise Science Advances.

„Archeologové už dlouhou dobu řeší, jak moc a odkdy vlastně lidé zasahují do ekosystémů naší planety. Stále častěji se setkáváme s velmi ranými, ale obecně dost slabými známkami tohoto zásahu,“ vysvětluje profesor archeologie na Leidenské univerzitě Wil Roebroeks.

Jenže nedávno badatelé nalezli mnohem silnější doklady takové činnosti – podařilo se jim to v hnědouhelném lomu Neumark-Nord poblíž Halle v Německu, který zkoumali v uplynulém desetiletí. Vedle obrovského množství údajů o tom, jak vypadal tehdejší ekosystém, tu archeologové objevili i velké množství stop po neandertálcích. „Mimo jiné jsme našli pozůstatky stovek zabitých zvířat, obklopené množstvím kamenných nástrojů a obrovským množstvím zbytků dřevěného uhlí.“

Prales se na dva tisíce let rozestoupil

Stopy výzkumníci identifikovali v oblasti, kde před 125 tisíci lety rostl les a žila tam nejen potenciální kořist neandertálců jako koně, jeleni a skot, ale také zvířata, která hominidi nelovili – sloni, lvi a hyeny. Tento smíšený les se rozkládal v té době téměř přes celou pravěkou střední Evropu – od Nizozemska až po Polsko.

Na několika místech v oblasti se nacházela jezera, a právě na okrajích některých z nich archeologové stopy nalezli, vysvětluje Roebroeks. V době, kdy se zde neandertálci objevili, ustoupil uzavřený les velkým otevřeným plochám, částečně v důsledku požárů.

„Otázkou samozřejmě je, jestli se začal zmenšovat kvůli příchodu hominidů, nebo jestli hominidi přišli proto, že už zde bylo víc otevřeného prostoru. Našli jsme teď dostatek důkazů k závěru, že lovci a sběrači udržovali tuto oblast odlesněnou po dobu nejméně dvou tisíc let,“ popisuje vědec.

Srovnávací výzkum, který vedla leidenská paleobotanička Corrie Bakelsová, totiž ukázal, že u podobných jezer v oblasti, kde se pohybovala stejná zvířata, ale kde nejsou žádné stopy po neandertálcích, zůstala hustá lesní vegetace z velké části nedotčená.

Přetváření krajiny v pravěku

Až dosud se obecně mělo za to, že lidé své životní prostředí více utvářeli a měnili, až když se zhruba před deseti tisíci lety začali věnovat zemědělství. Šlo například o kácení stromů, aby mohlo vzniknout pole. Někteří archeologové se ale domnívali, že s tím pravěcí lidé začali mnohem dříve, jen v menším měřítku – podle Roebroekse je Neumark-Nord nejranějším příkladem takového zásahu.

Nové výsledky výzkumu jsou důležité nejen pro archeologii, říká Roebroeks, ale také například pro obory zabývající se obnovou přírody. „Přidává to také něco do spektra chování raných lovců-sběračů. Nebyli to prostě ,pravěcí hipíci', kteří se potulovali krajinou a tu sbírali ovoce, tu lovili zvířata. Pomáhali utvářet svou krajinu,“ doplňuje.

Předchozí studie Roebroekse a jeho výzkumného týmu ukázala, že znalosti ohně si hominidi předávali už nejméně před 400 tisíci lety. „Nemělo by nás moc překvapit, kdybychom při budoucích výzkumech našli stopy, které by naznačovaly, že hominidi měli významný vliv na své životní prostředí mnohem dříve, přinejmenším v lokálním měřítku,“ dodává vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 12 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 19 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...