Mocnější než Hvězda smrti. Výtryskem plazmatu může černá díra zapalovat hvězdy

Jako paprsek z filmové Hvězdy smrti z Hvězdných válek. Ale milionkrát silnější. Ve slavné filmové sérii dokázal výboj z obří bitevní stanice zničit planetu. Výšleh z černé díry M87 ale může zažehnout desítky hvězd, domnívají se vědci.

„Nevíme, co se děje, ale je to extrémně fascinující,“ řekl hlavní autor práce Alec Lessing ze Stanfordovy univerzity. Astronomové pod jeho vedením využili Hubbleův vesmírný dalekohled, kterým pozorovali supermasivní černou díru v jádru obrovské galaxie M87. Konkrétně výtrysk plazmy z jejího středu – a také to, co se děje poblíž trajektorie, kudy se pohybuje. A ukázalo se, že se tam zažíhají hvězdy.

„Znamená to, že v našem chápání interakce výtrysků černých děr s jejich okolím něco podstatného chybí,“ komentoval výsledky zkoumání Lessing.

Nahrávám video
Zdroj: NASA, ESA/Joseph DePasquale

Novy a výtrysky

K pochopení toho, co se vlastně děje a proč to vědci považují za tak překvapivé a důležité současně, je nutné popsat dva fenomény.

Nova je jev, který by se dal popsat jako obří kosmická exploze. Dochází k ní, když v systému dvojhvězdy bílý trpaslík pohltí dostatek vodíku z druhé hvězdy. Důsledkem je masivní výbuch, při němž ale nedojde k zániku samotného trpaslíka – ten si tím jakoby „odkašle“ a celý proces pak startuje od začátku.

Pohled na okolí černé díry v galaxii M87 v polarizovaném záření
Zdroj: ESO

Výtrysk plazmatu je výron hmoty z nějakého kosmického objektu, který je energeticky velmi aktivní. Tento proud částic často mívá rychlost blížící se rychlosti světla. V tomto případě vše vystřeluje černá díra v srdci galaxie, která má hmotnost jako šest a půl miliardy Sluncí. Výtrysk částic má délku tří tisíc světelných let.

Snímky z Hubbleova dalekohledu prozradily, že v blízkosti výtrysku během sledovaného období došlo ke dvojnásobnému množství explozí nov než v jiných částech galaxie. Což znamená, že blízkost tohoto proudu je pro dvojhvězdy zřejmě dost riskantní. „Výtrysk něco provádí s hvězdnými systémy, které se mu dostanou do cesty. Možná, že nějakým způsobem dodává bílým trpaslíkům vodíkové palivo a způsobuje tak jejich častější erupce,“ zvažuje Lessing v nové studii.

Jde ale zatím jen o spekulaci. Stejně tak možné podle astronoma je, že by roli mohl hrát také čistý tlak částic spojený s výtryskem – jako by někdo foukal do ohniště. A ještě je tu třetí hypotéza, se kterou vědci pracují – proud částic možná ohřívá průvodní hvězdu trpaslíka, což způsobuje její další přetékání a vyvrhování většího množství vodíku právě na trpaslíka.

Dlouhé pozorování

Na zvýšenou aktivitu v okolí výtrysku už vědci upozornili dříve, ale z dat nebylo až doposud jasné, zda nejde jenom o náhodu. Údaje z Hubbleova teleskopu ale přinášejí statisticky mnohem významnější důkazy.

Přesvědčivé důkazy o vlivu proudu plazmatu na hvězdy v galaxii M87 přineslo pozorování během devítiměsíčního intervalu. Hubble našel 94 nov ve třetině galaxie, kterou jeho kamera vidí. „Jsme svědky zajímavého, ale záhadného jevu,“ komentovala Chiara Circostaová z Evropské vesmírné agentury, která se na vliv supermasivních černých děr na galaxie specializuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 8 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.