Moderní jazyk vznikal přes třicet tisíc let, naznačuje studie

Není náhoda, že první důkazy o složitějším myšlení pocházejí ze stejné doby, kdy začal vznikat lidský jazyk. Nový výzkum ukazuje, jak dlouho tento proces trval a jaké byly jeho dopady.

„Na počátku bylo Slovo,“ říká Nový zákon. Podle nové studie je to pravda – tedy pokud by se jako počátek chápal počátek lidského druhu. Nový výzkum ukazuje, jak moc je vznik jazyka spojený se vznikem inteligentního moderního člověka.

Na otázku, kde vznikly jazyk a řeč v podobě, v jakých je známe, nelze jednoduše odpovědět, protože věda se neumí vypravit časem zpátky. Má ale jiné nástroje, které sice neposkytnou tak přesné odpovědi jako hypotetické cestování časem, ale nabízejí alespoň náznaky. Tím, který vědci využili nyní, je sledování genů.

Jestli totiž něco funguje jako cestování časem, je to právě analýza genů – dokáže se totiž opravdu podívat hluboko do minulosti, když sleduje, jak se DNA měnila v různých populacích a různých časech. A má v sobě i stopy toho, jak se měnily lidské schopnosti komunikovat.

Člověk upovídaný

Homo sapiens existuje na Zemi asi 230 tisíc let, podle nové studie ale asi jen polovinu tohoto času umí ovládat jazyk. Právě to mu podle mnoha expertů otevřelo cestu do současné doby, kdy ovládá nejen celou planetu, ale dokonce i její blízké okolí.

Nová analýza genomických důkazů naznačuje, že jedinečná lidská jazyková schopnost existovala v jednoduché formě už před asi 135 tisíci lety, ale jazyk vstoupil do společenského užívání asi až před sto tisíci lety. Autoři vyšli z toho, že všechny lidské populace na světě hovoří nějakou řečí a tyto jazyky mají pravděpodobně společný původ – byť na tom neexistuje absolutní shoda.

Podle genomických dat došlo k prvnímu dělení jazyků přibližně v době před 135 tisíci lety, což znamená, že už tehdy museli lidé tuto schopnost mít. Vědci k tomu dospěli průzkumem patnácti genetických studií různých lidských druhů, které byly publikovány za posledních osmnáct let. Odborníci popisují, že už po vzniku Homo sapiens se sice skupiny lidí geograficky vzdálily a mezi jednotlivými regionálními subpopulacemi se postupem času vyvinuly určité výsledné genetické rozdíly, ale co se týká jazyka, projevilo se to mnohem později.

První průzkum tohoto typu provedli jiní vědci už v roce 2017, měli ale k dispozici méně existujících genetických studií, o které se mohli opřít. Díky pokroku v zobrazovacích a analytických metodách je ale nyní je k dispozici mnohem více údajů, které při společném posouzení ukázaly právě na dobu před 135 tisíci lety.

Jazyk je mladší než Homo sapiens

Někteří vědci na základě tělesných vlastností primátů (jako je třeba stavba patra nebo jazyka) předpokládají, že jazyková schopnost se datuje několik milionů let zpět. V této práci ale vědce nezajímalo, jestli australopithékové nebo zástupci druhu Homo erectus dokázali vydávat skřeky, ale to, kdy lidé získali schopnost vyvinout si jazyk v moderní podobě: tedy spojit slovní zásobu a gramatiku do systému generujícího nekonečné množství výrazů založených na vnitřních pravidlech.

„Lidský jazyk je kvalitativně odlišný, protože zde existují dvě věci, slova a syntax, které společně vytvářejí tento velmi složitý systém,“ uvedli vědci. „Žádný jiný živočich nemá ve svém komunikačním systému podobnou strukturu. A to nám dává schopnost vytvářet velmi sofistikované myšlenky a sdělovat je ostatním.“

Toto pojetí předpokládá, že lidé měli kognitivní schopnosti pro jazyk po určitou dobu předtím, než dokázali vytvořit první jazyky.

„Jazyk je kognitivní i komunikační systém,“ vysvětluje hlavní autor práce, jazykovědec Shigeru Miyagawa. „Předpokládám, že přibližně před 135 tisíci lety začínal jako kognitivní systém, který se ale poměrně rychle změnil v systém komunikační.“ Výraz „poměrně rychle“ v tomto případě pracuje s rychlostí evoluce, nikoliv rychlostí, jak ji vnímá moderní společnost: tento proces mohl trvat až desítky tisíc let.

„Spouštěč moderního chování“

Dobrým argumentem jsou archeologické nálezy, které přinášejí spoustu důkazů o tom, že přibližně před sto tisíci lety se v lidském myšlení něco zásadně změnilo. Právě v té době se totiž začínají objevovat první značky na předmětech, lidé začínají používat oheň, ale také třeba využívat červenou barvu k dekorativním účelům.

Takové chování (a zřejmě ani jazyk) se neobjevilo u žádného jiného druhu než právě u Homo sapiens – za připomenutí stojí, že neandertálci a denisované jsou také zástupci tohoto druhu. Autoři z toho vyvozují, že to byl právě jazyk a s ním spojené kognitivní procesy, co zažehlo oheň symbolického myšlení, vznik kultury a tedy vývoj člověka završený vznikem celoplanetární civilizace.

„Jazyk byl opravdu spouštěčem moderního lidského chování,“ dodává Miyagawa. „Nějakým způsobem podnítil lidské myšlení a pomohl vytvořit tyto druhy chování. Pokud se nemýlíme, lidé se (díky jazyku) učili jeden od druhého a podporovali inovace toho typu, které jsme viděli před sto tisíci lety.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 11 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.