Moderní lidé žili v Evropě vedle neandertálců. Objev z francouzské jeskyně mění představu o pravěku

Nový objev mezinárodního vědeckého týmu změnil představu o tom, kdo byli první inteligentní obyvatelé Evropy. V jeskyni s výhledem na malebné údolí Rhôny v jižní Francii se totiž našly přesvědčivé důkazy o tom, že moderní lidé tuto lokalitu obývali ještě před neandertálci.

V článku, který vyšel v odborném časopisu Science Advances, vědci z Evropy a Spojených států popsali nález pozůstatků moderních lidí (tedy druhu homo sapiens sapiens) a nástrojů, které se našly mezi pozůstatky neandertálců ve známé Mandrinově jeskyni, pojmenované po francouzském lidovém hrdinovi z 18. století.

„Tyto nálezy poskytují archeologický důkaz, že tito bratranci mohli existovat vedle sebe ve stejné oblasti Evropy ve stejném časovém období,“ uvedli vědci. Zjistili to pomocí nových technik, které pomohly datovat lidské ostatky z jeskyně do doby před přibližně 54 tisíci lety – to je téměř o deset tisíc let dříve než jakékoliv jiné nálezy v Evropě (s jedinou výjimkou v Řecku).

„Objev posouvá známé osídlení Evropy moderními lidmi výrazně do minulosti,“ poznamenal německý archeolog Michael Petraglia, který se na studii nepodílel. Pro agenturu AP uvedl, že výzkum má zásadní důsledky pro pochopení toho, jak se moderní lidé šířili světem, osidlovali Evropu a také jak interagovali s jinými inteligentními druhy.

Třicet let v jeskyni

Výzkum trval více než třicet let. Vědci tuto dobu strávili pečlivým prohledáváním a analyzováním vrstev hlíny uvnitř jeskyně, která se nachází asi 140 kilometrů severně od francouzského středomořského přístavu Marseille. Objevili během té doby stovky tisíc artefaktů, které patřily buď neandertálcům, nebo moderním lidem. Řada z těchto nástrojů byla velmi technologicky vyspělá, zejména kamenné řezné nástroje. 

Podobné nástroje z obdobného období se našly o tři tisíce kilometrů dále, v dnešním Libanonu. To naznačuje, že moderní lidé se společnou kulturou dokázali cestovat přes Středozemní moře, podotýká jeden z hlavních autorů nové studie Ludovic Slimak.

Přestože vědci nenašli žádné důkazy o kulturní výměně mezi neandertálci a moderními lidmi, kteří se v jeskyni střídali, zajímavé a důležité jsou už samy rychlé výměny obyvatel. Přinejmenším v jednom případě totiž jeskyně změnila majitele během jednoho roku, uvedl Slimak.

Na mimořádnost nálezu upozorňuje i paleontoložka Katerina Harvatiová z německého Tübingenu. Zveřejněná studie podle ní přesvědčivě nabourává představu, že většina evropského kontinentu byla až do doby před 45 tisíci lety osídlena pouze neandertálci a lidé přišli teprve později. Ve skutečnosti musely oba druhy žít blízko sebe a  není příliš představitelné, že by o sobě nevěděly.

Současně přiznává, že první výprava moderních lidí do míst, jimž vládli neandertálci, nebyla nijak zvlášť úspěšná. „Vypadá to, že lidé z Mandrinovy jeskyně tam přežili jen velmi krátkou dobu a na několik tisíciletí je potom opět nahradili neandertálci,“ uvedla. Zatím není jasné, proč moderní lidé neuspěli – možná jim nepřálo klima, možná byla konkurence neandertálců moc silná.

Pravěké Pompeje

Nálezy z Mandrinu naznačují, že klíčovou roli v dopravě po pravěké Evropě hrála řeka Rhôna, právě ona mohla tvořit zásadní spojnici mezi středomořským pobřežím a evropským vnitrozemím. „Máme co do činění s jedním z nejdůležitějších přirozených migračních koridorů celého starověkého světa,“ řekl Slimak.

Vědec očekává, že jeskyně ještě vydá světu spoustu dalších tajemství. „Mandrin je něco jako neandertálské Pompeje,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lidé na severovýchodě USA hlásili exploze, ve skutečnosti šlo o meteor

Obyvatelé severovýchodu Spojených států v sobotu hlásili policii hlasité exploze. Po dvou silných ranách se otřásly budovy ve státech Massachusetts a Rhode Island a úřady pátraly po příčině. Podle Americké společnosti pro meteory (AMS) šlo o meteor. Ohnivou kouli na denní obloze spatřili lidé od státu Delaware až po kanadský Montréal, napsala agentura AP.
před 1 hhodinou

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 4 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 21 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
včera v 09:00

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026
Načítání...