Mozek se s těhotenstvím trvale mění. Vědci to popsali u myší, využijí to u žen

Březost vede k trvalým změnám propojení neuronů v mozku, vyplývá z nového výzkumu, který přináší nové poznatky o vlivu hormonů na chování. Výzkum sice proběhl na myších, vědci se ale domnívají, že velmi podobné to bude u těhotných žen –⁠ mechanismus je totiž stejný.

Rodičovský instinkt u myší nastartovaly změny v mozku, které vznikly působením hormonů estrogenu a progesteronu koncem období březosti. Podle Jonnyho Kohla z londýnského Ústavu Francise Cricka, který výzkum vedl, by tato práce mohla přispět k lepšímu pochopení přístupu k rodičovství a psychického zdraví po porodu.

„Víme, že tělo ženy se během těhotenství mění, aby se připravilo na příchod dítěte,“ řekl Kohl. Jako příklad uvedl mateřské mléko, které se tvoří ještě před porodem. „Náš výzkum ukazuje, že takové přípravy se odehrávají i v mozku,“ dodal v rozhovoru pro britský deník Guardian. Výsledky jeho studie vyšly v odborném žurnálu Science.

Co přesně mění mozek

Myši, které Kohl se svými kolegy zkoumal, prošly zásadní změnou chování. Zatímco ty samičky, které ještě mladé neměly, o ně nejevily zájem, myší matky trávily skoro všechen čas péčí o mláďata. V minulosti se předpokládalo, že toto mateřské chování se spouští během porodu nebo po něm a že ho způsobují hormony jako oxytocin. Nicméně podle nových poznatků tyto změny začínají dříve a mohou být trvalé.

Vědci použili malá zařízení, jež připojili myším k hlavám, aby získávali údaje přímo z neuronů v hypotalamu. Domnívají se, že změny v této části mozku, které se udály působením estrogenu a progesteronu, změnily myším priority. Ty, jež ještě nikdy neměly mláďata, se soustředily na páření a neměly potřebu reagovat na potomky jiných myší. Matky naopak potřebovaly celou škálu rodičovských schopností, aby zajistily přežití myšat. A tato změna nenastala při porodu. „Mozek se na tuto velkou životní změnu připravuje mnohem dříve,“ upozorňuje Kohl.

Když výzkumníci způsobili, aby neurony v hypotalamu myší nebyly citlivé vůči estrogenu a progesteronu, rodičovské chování u nich nenastoupilo ani po porodu. Je tak možné, že koncem těhotenství nastává zásadně důležité období, kdy se působení hormonů projevuje.

U lidí nejsou hormony jediným, ani nutně hlavním faktorem ovlivňujícím rodičovské chování. Nicméně porozumění změnám, které se odehrávají v mozku, může přinést nový pohled na vytváření rodičovských vazeb nebo na poporodní depresi či psychózu u lidí.

„Kolem rodičovství a působení hormonů v mozku a těle je pořád tolik, čemu nerozumíme,“ připustil Robert Froemke z lékařské fakulty Newyorské univerzity, který se na výzkumu nepodílel. Výsledky výzkumu na myších označil za důležitý krok k pochopení této problematiky. „Hormonální změny, které výzkum zdokumentoval, zřejmě pomáhají instruovat mozek matky, aby okamžitě reagovala na potřeby potomka a aby myší matky, stejně jako novopečené lidské matky, zvládaly svoji úlohu dobře a byly co nejdříve vnímavé vůči svým miminkům,“ řekl Froemke. Připomněl, že zejména v prvních dnech po porodu, kdy mláďata potřebují velkou péči, není příliš prostoru pro „pokusy a omyly“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 4 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.