Možná máme recept na znečištění věčnými chemikáliemi, hlásí vědci

Podle několika výzkumů z posledních let se stávají takzvané věčné chemikálie neboli PFAS jednou z největších hrozeb pro životní prostředí. Nová australská studie nabízí možné řešení – popisuje látku, jež umí tyto substance zničit.

PFAS jsou čtyři písmena, která ještě před několika lety znal jen málokdo. V posledním desetiletí se ale tato zkratka označující takzvané věčné chemikálie stala výrazně známější. Téměř nezničitelné a přirozeně nerozložitelné látky pronikají do životního prostředí a už tam zůstávají. Jenže jen tak někde neleží, naopak snadno pronikají do potravních řetězců zvířat – a tedy i lidí.

Vědci se celé roky pokoušejí najít řešení tohoto problému, který si lidstvo samo způsobilo. Zatím marně. Teď se objevil australský výzkum, který možná řešení nabízí.

Badatelé z univerzity v Adelaide vyvinuli materiál aktivovaný slunečním zářením, který dokáže rozložit per- a polyfluoralkylové látky (PFAS) ve vodě a přeměnit znečišťující sloučeniny na neškodné složky – včetně fluoridu. Výsledky výzkumu už vědci vydali v recenzovaném odborném časopisu. A naznačují, že tento průlomový objev představuje slibné nízkoenergetické řešení pro sanaci PFAS s potenciálním využitím v oblasti úpravy vody a čištění životního prostředí.

„Kontaminace PFAS nadále představuje globální zdravotní riziko a tento výzkum představuje zásadní krok směrem k bezpečnějším komunitám a čistším ekosystémům,“ uvedl hlavní autor studie Cameron Shearer z univerzity v Adelaide. „Mnoho kontaminantů vody se rozkládá přidáním reaktivní chemikálie, která se váže na uhlík. V molekulách PFAS jsou ale uhlíkové atomy chráněny takovým způsobem, že tento proces je téměř nemožný,“ popisuje expert problémy, které museli experti vyřešit, aby jejich postup byl opravdu řešením.

Zkusili to tak, že změnili postup a vylepšili katalyzátor tak, aby se zaměřil na atomy chránící PFAS, což vedlo k úplnému rozložení těchto věčných chemikálií. Vzniká tak sice jako odpadní látka fluorid, ale ten se dá nejen izolovat, ale dokonce i využívat ve zdravotní péči, konkrétně v zubních pastách, nebo třeba v přísadách do hnojiv.

Stopy v krvi

Klíčové je, že PFAS se dostaly už do většiny částí životního prostředí a jak moc ohrožují člověka. Například nedávná studie z Austrálie ukázala, že asi 86 procent obyvatel státu má v krvi detekovatelné stopy těchto chemikálií.

„Materiály, které jsme vyvinuli v rámci našeho výzkumu, by mohly být použity jako součást řetězců pro zpracování PFAS, které nejprve zachycují a koncentrují PFAS ve vodě, která pak může být rozložena vystavením našim materiálům aktivovaným světlem,“ vysvětlují potenciál vědci.

Pokud by se badatelům podařilo vymyslet, jak tuto proceduru škálovat, tedy využívat v rozsahu celých měst a států, a to celé finančně únosným způsobem, představovalo by to velkou šanci se této novodobé epidemii neviditelného znečištění postavit. Objev samotné látky navíc ještě nic z nastíněných dalších kroků nezaručuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 17 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
1. 8. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.