Muž třicet let necítil radost. Elektrody v mozku mu ji vrátily

Nahrávám video

Deprese tak těžké, že se pokusil opakovaně o sebevraždu. Selhání všech existujících metod léčby. A nakonec triumf vědy, která muži dokázala vrátit radost ze života.

Třicet let necítil radost. Trpěl tak těžkými depresemi, že jeho mozek nebyl schopný vnímat pozitivní emoce. A nikdy nevěřil tomu, že by je ještě někdy cítit mohl. Jenže pak se stal jediným účastníkem experimentální klinické studie, která mu radost vrátila. Video v úvodu článku ukazuje první momenty, kdy v dospělosti pocítil pozitivní emoce.

Vědci z Minnesotské univerzity při výzkumu přímo ovlivňovali jeho mozek pomocí implantovaných elektrod, jimiž vysílali cíleně jemné elektrické impulzy do mozkových center, která jsou spojená s depresemi. Vědci pracovali se zpětnou vazbou od čtyřiačtyřicetiletého pacienta, takže byli schopní velmi detailně kalibrovat impulzy.

Poslední úsměv

U podobných zákroků bývá problém, že účinky mohou rychle vyprchat, zejména u tak dlouhodobých problémů, jakými trpěl muž ve studii. To se tady ale nestalo – vědci výsledky zveřejnili až dva roky po skončení výzkumu.

Poprvé se muž s depresemi potkal během puberty, hospitalizovaný byl poprvé ve věku třinácti let. Ale ne naposledy. V nemocnici s těžkými depresemi skončil několikrát, vyzkoušel proti nim snad všechno, co medicína nabízí: od psychoterapií, až po nejrůznější léky. Bez účinku. Jeho stavy se postupně zhoršovaly tak, že se celkem třikrát pokusil o sebevraždu.

Mezi metodami, jež na něm lékaři vyzkoušeli, byla takzvaná elektrokonvulzivní terapie, tedy stimulace mozku pomocí elektrických impulzů. Ani to ale nezabralo, což není úplně překvapením, protože tento druh terapie nefunguje ani zdaleka vždy. Podle lékařů, kteří se na třech těchto pokusech podíleli, selhala snaha proto, že impulzy vždy míří na stejná místa, ale každý lidský mozek je lehce odlišný.

Jedna léčba pro jeden mozek

Vědci proto vyzkoušeli zcela individuální přístup: nejprve podrobně zmapovali mužův mozek, extrémně detailně popsali oblasti spojené s depresemi. A pak nastala ta nejtěžší část: lékaři muži do mozku zavedli čtyři skupiny elektrod.

Až pak mohl začít experiment. Do elektrod vědci pouštěli elektrické vlny, zpočátku vždy do každé zvlášť. Stimulovali tak oblasti, jež jsou spojené s vnitřními myšlenkovými procesy – a velmi rychle se projevil první dopad. Pacient pocítil štěstí, emoci, na jejíž existenci už vlastně zapomněl. A rozplakal se z toho radostí.

Vědci dokázali stimulovat nejrůznější části mužovy mysli, dokázali tak povzbudit cíleně různé části jeho osobnosti. Uměli mu posílit koncentraci, pocity klidu nebo schopnost plánovat. Muž podstupoval tyto stimulace každý den po dobu půl roku. Po dvou měsících ztratil sebevražedné myšlenky, po půl roce se poprvé za celou dospělost cítil zdravý. A cítí se tak stále, i po dvou letech po zákroku.

Vědci ve studii, která zatím vyšla v nerecenzované podobě, popsali, že už stejný zákrok provedli i na druhém pacientovi a hledají třetího. Pokud i tyto experimenty dopadnou podobně, rádi by provedli klasickou dvojitě zaslepenou studii, jež by měla funkčnost této metody definitivně potvrdit, nebo vyvrátit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 10 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.