Muž třicet let necítil radost. Elektrody v mozku mu ji vrátily

Nahrávám video

Deprese tak těžké, že se pokusil opakovaně o sebevraždu. Selhání všech existujících metod léčby. A nakonec triumf vědy, která muži dokázala vrátit radost ze života.

Třicet let necítil radost. Trpěl tak těžkými depresemi, že jeho mozek nebyl schopný vnímat pozitivní emoce. A nikdy nevěřil tomu, že by je ještě někdy cítit mohl. Jenže pak se stal jediným účastníkem experimentální klinické studie, která mu radost vrátila. Video v úvodu článku ukazuje první momenty, kdy v dospělosti pocítil pozitivní emoce.

Vědci z Minnesotské univerzity při výzkumu přímo ovlivňovali jeho mozek pomocí implantovaných elektrod, jimiž vysílali cíleně jemné elektrické impulzy do mozkových center, která jsou spojená s depresemi. Vědci pracovali se zpětnou vazbou od čtyřiačtyřicetiletého pacienta, takže byli schopní velmi detailně kalibrovat impulzy.

Poslední úsměv

U podobných zákroků bývá problém, že účinky mohou rychle vyprchat, zejména u tak dlouhodobých problémů, jakými trpěl muž ve studii. To se tady ale nestalo – vědci výsledky zveřejnili až dva roky po skončení výzkumu.

Poprvé se muž s depresemi potkal během puberty, hospitalizovaný byl poprvé ve věku třinácti let. Ale ne naposledy. V nemocnici s těžkými depresemi skončil několikrát, vyzkoušel proti nim snad všechno, co medicína nabízí: od psychoterapií, až po nejrůznější léky. Bez účinku. Jeho stavy se postupně zhoršovaly tak, že se celkem třikrát pokusil o sebevraždu.

Mezi metodami, jež na něm lékaři vyzkoušeli, byla takzvaná elektrokonvulzivní terapie, tedy stimulace mozku pomocí elektrických impulzů. Ani to ale nezabralo, což není úplně překvapením, protože tento druh terapie nefunguje ani zdaleka vždy. Podle lékařů, kteří se na třech těchto pokusech podíleli, selhala snaha proto, že impulzy vždy míří na stejná místa, ale každý lidský mozek je lehce odlišný.

Jedna léčba pro jeden mozek

Vědci proto vyzkoušeli zcela individuální přístup: nejprve podrobně zmapovali mužův mozek, extrémně detailně popsali oblasti spojené s depresemi. A pak nastala ta nejtěžší část: lékaři muži do mozku zavedli čtyři skupiny elektrod.

Až pak mohl začít experiment. Do elektrod vědci pouštěli elektrické vlny, zpočátku vždy do každé zvlášť. Stimulovali tak oblasti, jež jsou spojené s vnitřními myšlenkovými procesy – a velmi rychle se projevil první dopad. Pacient pocítil štěstí, emoci, na jejíž existenci už vlastně zapomněl. A rozplakal se z toho radostí.

Vědci dokázali stimulovat nejrůznější části mužovy mysli, dokázali tak povzbudit cíleně různé části jeho osobnosti. Uměli mu posílit koncentraci, pocity klidu nebo schopnost plánovat. Muž podstupoval tyto stimulace každý den po dobu půl roku. Po dvou měsících ztratil sebevražedné myšlenky, po půl roce se poprvé za celou dospělost cítil zdravý. A cítí se tak stále, i po dvou letech po zákroku.

Vědci ve studii, která zatím vyšla v nerecenzované podobě, popsali, že už stejný zákrok provedli i na druhém pacientovi a hledají třetího. Pokud i tyto experimenty dopadnou podobně, rádi by provedli klasickou dvojitě zaslepenou studii, jež by měla funkčnost této metody definitivně potvrdit, nebo vyvrátit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 6 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 13 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...