Můžeme pomoci obnovit zničenou genetickou banku v Charkově, říká předsedkyně Akademie věd

Čeští odborníci jsou připraveni pomoct Ukrajině na cestě k její obnově. Poskytnout mohou například svou expertizu jaderné energetiky či rostlinné genomiky, říká předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Připomněla, že akademie podpořila ukrajinské vědce hned na začátku války mimo jiné nabídkou pracovních pozic.

Zažímalová označila Ukrajinu jako obilnici Evropy i Afriky. I proto je podle ní jedním z negativních důsledků ruské agrese zničení genetické banky v Charkově, která shromažďovala přibližně 150 tisíc vzorků různých zemědělských plodin.

„To se bude strašně těžko nahrazovat, ale my alespoň těmi našimi zdroji bychom pak mohli pomoct, až bude možné se tím zabývat,“ řekla. „U nás je rostlinná genomika na špičkové světové úrovni, takže i s tou dlouhodobou perspektivou budeme moct třeba pomoct i s vývojem nebo šlechtěním nových plodin,“ nastínila Zažímalová, jak čeští vědci v budoucnu mohou pomoct Ukrajině.

Vědci podle Zažímalové budou podporovat také obnovu infrastruktury a jaderné energetiky, zachování kulturního dědictví či rozvoj znalostí informačních technologií. Ukrajinci se podle ní prokázali jako „vynikající žáci v oblasti informačních technologií“, protože se rychle a kvalitně naučili používat západní zbraně.

Boj proti dezinformacím pomáhá

Akademie věd podle své předsedkyně zároveň přispívá k vyvracení dezinformací. Například odborníci z Psychologického ústavu a Sociologického ústavu AV ČR objasňují chování lidí či společnosti ve vypjaté situaci při válce na Ukrajině. Zažímalová vyzdvihla i práci Slovanského ústavu, jehož pracovníci rozumí východoevropskému regionu a jeho historii.

Akademie věd podle Zažímalové pomohla ukrajinským odborníkům hned loni v březnu, kdy mimo jiné představila program Researchers at Risk Fellowship. Díky němu mohla akademie zaměstnat až padesát vědců z Ukrajiny, a to po dobu dvou let.

„Šlo nám o to, abychom mohli kolegy z Ukrajiny podpořit nikoli materiálně, ale platově. Materiální zabezpečení poskytl příslušný ústav, z centrálních zdrojů Akademie věd jsme dali prostředky na osobní náklady ve výši, řekněme, nadprůměrného platu vědeckého pracovníka v České republice, respektive na Akademii věd,“ upřesnila Zažímalová.

Inspirací pro zavedení programu na pomoc ukrajinským odborníkům byla podle ní podobná schémata, která fungují v západní Evropě a podporují vědecké pracovníky pronásledované autoritářskými režimy.

„Samozřejmě u toho nechceme zůstat, protože vidíme okolo sebe, že jsou i jiné země, kde ty problémy jsou, a mohou být stále aktuálnější, příklad je Afghánistán, Írán,“ uzavřela předsedkyně Akademie věd ČR.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 11 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 17 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...