Na hadí uštknutí umírají ročně desetitisíce lidí. WHO varuje před krizí

Hadí uštknutí jsou v Česku považována za něco výjimečného, ale v mnoha zemích se na uštknutí stále umírá. Podle statistik Světové zdravotnické organizace (WHO) je každých 5 sekund pokousán jeden člověk.

Světová zdravotnická organizace varuje, že hadí uštknutí jsou podceňovaný problém – a o to nebezpečnější. Rozsah problému je nečekaně velký: za jeden měsíc zemře na uštknutí přes 11 tisíc lidí, což je více, než bylo mrtvých za celou „ebolovou“ krizi v letech 2014–2016. Ale to je jen vrcholek ledovce – dalších asi 450 tisíc lidí utrpí kvůli hadímu kousnutí vážné celoživotní zranění, jako je například amputace končetiny.

Rozdělený svět

V rozvinutých oblastech světa, jako je Evropa, Severní Amerika nebo Austrálie, umírá na uštknutí jen minimum osob, a to přesto, že například v Austrálii žije největší koncentrace jedovatých hadů vůbec. V subsaharské Africe ale ročně umírá na pokousání jedovatým hadem přes 32 tisíc lidí, což je dvakrát více než v celé jižní Asii.

Podle WHO jsou některé vesnické oblasti hady ohrožené prakticky neustále – lidem hrozí uštknutí téměř pořád: při práci na poli, při návratu z práce, ale také doma – do jejich domovů se totiž hadi často stahují. Statistiky ukazují, že nejohroženější skupinou jsou mladí muži, kteří se živí v zemědělství, po nich jsou na tom nejhůře děti.

Uštknutí hadím jedem se projevuje nejčastěji jedním ze tří symptomů: nekontrolovatelným krvácením, paralýzou nebo poškozením tkáně. Všechny tři stavy mohou vést ke smrti.

Problém jménem protijed

WHO uvádí, že klíčové je v případě uštknutí co nejrychlejší podání protijedu – tedy látky, která se vyrábí z jedu toho druhu hada, jenž je za pokousání zodpovědný. A právě v tom spočívá zásadní problém: na každý druh hada je potřeba speciální sérum – a existuje obrovské množství jedovatých hadů.

Pro lékaře je tedy velmi složité rozeznat vhodný druh protilátky – řada jedovatých hadů se zcela odlišným typem jedu si je totiž značně podobná. A také to vede k tomu, že séra jsou značně drahá, takže pro obyvatele chudších zemí jsou vlastně nedostupná.

Typickým příkladem jsou země subsaharské Afriky; průměrný svazijský zemědělec si vydělá za rok asi 600 dolarů. Ale kvalitní protijed vyjde na 140–300 dolarů za dávku – a k úspěšné léčbě je zapotřebí takových dávek kolem deseti.

Tato situace vedla k tomu, že se v Africe začaly rychle šířit lacinější protijedy, které bývají třeba desetkrát lacinější než kvalitní séra. Pro africké země je to vítané řešení, ale řada expertů na základě negativních zkušeností varuje, že tato séra mohou být větší hrozbou než požehnáním.

Studie z Ghany například ukazují, že pokud se používají laciné náhrady, stoupá  pravděpodobnost úmrtí při léčbě ze dvou na deset procent.

Příčinou je fakt, že se tyto protilátky vyrábí z odlišných druhů hadů nebo z hadů, kteří žijí v jiných částech světa. Anebo jsou séra prostě slabá, takže jsou neúčinná a je zapotřebí více dávek, klidně i třiceti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 23 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...