Na Mars až později. Roskosmos a ESA odkládají start své výzkumnické mise

Start druhé etapy společné mise ExoMars Evropské kosmické agentury (ESA) a ruského Roskosmosu s vysláním robotického vozítka se kvůli situaci kolem koronaviru v Evropě o dva roky odkládá. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na čtvrteční prohlášení Roskosmosu.

„Státní korporace Roskosmos a Evropská kosmická agentura se rozhodly odložit start mise ExoMars, zaměřené na zkoumání rudé planety, na rok 2022,“ uvádí se v prohlášení. Toto rozhodnutí bylo podle ruské vesmírné agentury přijato vzhledem k tomu, že „závěrečnou fázi rusko-evropské mise ExoMars narušilo zhoršení epidemiologické situace v evropských zemích“.

Původně se speciální robotické vozítko pojmenované Rosalind Franklinová, jež bude plnit úkoly projektu, mělo k Marsu vydat letos v létě. Nyní se s jeho odletem z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu počítá až v srpnu nebo v září o dva roky později. ESA na svém webu předpokládá přistání na sousední planetě v období duben až červenec 2023.

Věda musí počkat

Nový termín startu byl vybrán s ohledem na balistické podmínky. Ty umožňují vypuštění aparátu ze Země k Marsu jednou za dva roky v rámci dvou krátkodobých časových úseků, jež trvají každý deset dnů, vysvětlil v prohlášení Roskosmos.

Rover s původním pracovním názvem ExoMars 2020 bude druhou etapou programu společného bádání evropských a ruských vědců na rudé planetě. První začala v březnu 2016, kdy se k Marsu vydala družice Trace Gas Orbiter (TGO) s modulem Schiaparelli. Zatímco TGO se po půl roce zdárně usadil na plánované oběžné dráze, modul, který měl provádět průzkum na povrchu, se při neúspěšném přistání rozbil.

Příležitost pro Rosalind Franklinovou

Rosalind Franklinová bude podle ESA vlastně prvním automatickým výzkumníkem, který se bude pohybovat po povrchu rudé planety a zároveň zkoumat i její hlubiny. Rover má být schopen zavrtat se až do hloubky dvou metrů, odebrat vzorky půdy, analyzovat jejich složení a pátrat po možných důkazech někdejšího – a možná i nynějšího – života v podzemí.

V současné době na čtvrté planetě naší sluneční soustavy bádají dvě funkční robotická zařízení americké vesmírné agentury NASA. Jde o vozítko Curiosity a o stacionární sondu InSight. Letos v létě chce NASA na Mars poslat dalšího automatického výzkumníka – šestikolový rover Perseverance. Ten bude také pátrat po stopách možného minulého, nikoli současného, života na Marsu, ale i sbírat údaje o klimatu a geologii planety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 10 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 12 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.