Na moře vyrazila z Ruska první plovoucí jaderná elektrárna

První plovoucí jaderná elektrárna na světě Akademik Lomonosov v pátek před polednem zvedla kotvy a zamířila na Čukotku. Vypadá jako normální loď, navzdory reaktorům umístěným uvnitř. Ruské plavidlo vyrazilo na cestu z přístavu Murmansk.

Remorkéry odtáhnou 144 dlouhé a 30 metrů široké plavidlo bez vlastního pohonu asi po čtyři tisíce kilometrů dlouhé trase na severovýchod Ruska. Později v letošním roce bude elektřina vyráběná u pobřeží Čukotky zásobovat energií nejsevernější ruské město Pevek a tamní zařízení na těžbu ropy a zemního plynu, uvedl Rosatom. Projekt je součástí plánu ruské vlády oživit odlehlý, ale na suroviny bohatý region, kam se jen složitě dostává energie.

Konstrukce připomíná obrovské atomové ledoborce, které se už desítky let plaví na sever od Ruska s jaderným pohonem. Kritici ovšem varují před možnou katastrofou v Severním ledovém oceánu a zařízení označují za „plovoucí Černobyl“ nebo „nukleární Titanic“.

Náměstek náčelníka plovoucí elektrárny Dmitrij Alexejenko zato ujišťuje o její bezpečnosti. „Může vydržet i tu nejsilnější vlnu tsunami a je nepotopitelná,“ tvrdí.

Inženýr Vladimir Iriminku, který má na Akademiku Lomonosovovi na starosti ochranu životního prostředí, pak tvrdí, že plovoucí jaderné elektrárny přinášejí mnoho výhod. „Odlehlé regiony z nich mohou profitovat, aniž by na sebe vzaly nějaké velké závazky,“ říká.

Náklady na námořní jadernou elektrárnu Rusko nikdy neuvedlo. Akademik Lomonosov má vyrábět zhruba 70 megawattů elektřiny, které budou následně napájet lokální sítě. Má být tedy s to zaručit energii pro město s asi 100 tisíci obyvateli. Pevek má přitom podle dostupných údajů pouze zhruba čtyři tisíce obyvatel, většina energie se využije pro průmysl.

Stávající elektrárna v regionu Bilibino stojí na permafrostu, tedy věčně zmrzlé půdě, je zastaralá a může být hrozbou pro životní prostředí. Změny klimatu přitom způsobují tání permafrostu, a tedy ohrožují i toto zařízení na výrobu elektřiny.

Rusko jádru věří

Zatímco například Německo od jaderné energie po havárii v japonské Fukušimě ustupuje a stávající elektrárny hodlá do roku 2022 uzavřít, Rusko sleduje zcela jiný plán. Celkově má země v provozu více než 30 jaderných zdrojů.

Kromě toho Moskva investuje do nových jaderných elektráren prostřednictvím společnosti Rosatom zejména v bývalých sovětských republikách. Rosatom, který po celém světě zaměstnává na 250 tisíc lidí, plánuje výstavbu jaderné elektrárny také v Indii, Bangladéši a Turecku. 

Pokud bude projekt plovoucí elektrárny úspěšný, mohly by vzniknout další. Velký zájem zaznívá z jihovýchodní Asie. Ruští experti se proto domnívají, že Akademik Lomonosov je jakousi vzorovou jadernou elektrárnou pro potenciální zájemce. Podobnou elektrárnu začala stavět koncem roku 2016 také Čína, která počítá s nasazením do provozu v roce 2020.

Jako svým způsobem plovoucí jadernou elektrárnu využívala americká armáda v letech 1968 až 1975 v Panamském průplavu dopravní loď Sturgis. Ta měla na palubě reaktor o výkonu deseti megawattů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 16 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...