Kmen viru, z něhož vznikly velké epidemie a pandemie chřipky, se teď intenzivně šíří v Indii. Podle informací z místa prochází tamní populací velmi rychle.
Severní Indie se v současné době potýká se silnou epidemií chřipky. Nejvíce zasáhla oblast metropole Dillí, kde žije asi 46 milionů lidí. Podle německého zpravodajství Deutsche Welle teď v regionu trpí v nějaké míře touto nemocí asi 69 procent domácností.
Epidemii způsobil kmen H3N2, který je nejčastějším původcem sezonní chřipky. „Rostoucí počty jasně ukazují, že virus se šíří ve velkém měřítku,“ řekla deníku Indian Express lékařka Rituja Ugalmuglová, která pracuje v nemocnici Wockhardt Hospitals v centru Bombaje. Dodala, že většina případů není otestovaná. Zprávy o rostoucím počtu případů ale přicházejí také z dalších států.
Chřipka už v září?
Zatímco v Evropě a Severní Americe obvykle přichází hlavní chřipková vlna až na přelomu roku, a nejvíc v lednu, v Indii je situace složitější. Na jihu země se onemocnění nejvíc projevuje už během monzunové sezóny, tedy v létě a na začátku podzimu, přičemž vlhké počasí a neustálé deště pomáhají šíření viru. Mimo jiné proto, že lidé tráví hodně času ve společných prostorách – podobně jako Evropané v zimě.
Naopak na severu země se chřipka zpravidla chová podobně jako v Evropě, šíří se tak hlavně v zimě. Kolem Dillí je tedy situace letos spíše netypická a zdravotnictví proto není úplně připravené.
Infekce virem H3N2 je klasická chřipka, na jakou jsou lidé zvyklí – často začíná náhlou vysokou horečkou, třesem, bolestí v krku a rýmou. Mezi další příznaky patří kašel, silné bolesti hlavy, bolesti kloubů a svalů, ale i ochromující únava a slabost celého těla. Hlavně u dětí se pak objevují i střevní problémy, nevolnost a ztráta chuti k jídlu.
Nejnebezpečnější je tato chřipka pro děti, seniory a těhotné ženy, ale také pro ty, kdo trpí dlouhodobými zdravotními problémy. Právě u nich vede nakažení nejčastěji k těžkému průběhu nemoci a potenciálně až ke smrti. U drtivé většiny nemocných se dá ale průběh zvládnout léčbou „v posteli“, která trvá kolem jednoho týdne.
Podle virologa Pavla Boštíka by tato vlna v Indii neměla situaci v Evropě nějak zásadně ovlivnit. Virus by dle něj neměl nějak vážněji mutovat, což by mu mohlo umožnit „uniknout“ imunitní ochraně získané předchozí nemocí nebo vakcínou. „V Indii je proočkovanost proti chřipce ve srovnání s Evropou velmi nízká,“ zdůrazňuje vědec. Pohybuje se jen kolem jednoho nebo dvou procent, takže tam dochází i k rychlejšímu šíření viru.
Vir adaptovaný na lidi
„Současný sezónní virus H3N2 vznikl z pandemie chřipky v roce 1968. Vyvinul se kombinací s ptačím virem H3,“uvedl pro Deutsche Welle Martin Beer, viceprezident Friedrich Loeffler Institutu (FLI), německého Federálního institutu pro zdraví zvířat. „Adaptační procesy tedy proběhly již dávno a ‚ptačí‘ složky, jako je H3, pocházejí z té doby,“ nastínil.
Od té doby se po celém světě šířila celá řada variant podtypu H3N2. Pravidelně se vrací jako vlny sezónní chřipky, často s regionálními genetickými mutacemi. „Každoroční cirkulace a imunitní tlak vedou k adaptaci virů sezónní chřipky a my na ně reagujeme novými vakcínami. V dnešní době tedy u sezónního viru H3N2 již nejde o adaptaci z ptačího na lidský organismus, ale o neustálou optimalizaci v rámci lidského hostitele,“ sdělil Beer.
