Na severu Německa se přemnožili nanduové. Stovky velkých ptáků ničí řepková pole

Pohled na řepková pole v německém Meklenbursku – Předním Pomořansku a Šlesvicku-Holštýnsku přináší neobvyklou podívanou – na rostlinách si tady ve volné přírodě pochutnávají hejna velkých nelétavých ptáků, kteří jsou značně podobní pštrosům. Jedná se o jihoamerický druh nandu pampový, který se zde šíří už dvacet let.

První nanduové se do volné přírody v Německu dostali kolem roku 2000, když několik exemplářů uprchlo ze soukromé farmy. Ptákům se v rovné krajině, která částečně připomíná jejich rodné jihoamerické pampy, dařilo. Pronikli do biosférické rezervace Schaalsee, kde našli dostatek klidu, potravy i možností pro rozmnožování.

Zpočátku byli nanduové zajímavým doplňkem krajiny, který vyvolával pobavené reakce místních i turistů. Jenže jak zvířat přibývalo, přestávala být situace tak zábavná. Z několika exemplářů se staly desítky a nakonec stovky. A začalo přibývat problémů.

Rozporuplný postoj veřejnosti

Dospělý nandu může měřit 150 centimetrů a váží přes 25 kilogramů. Je skvělý běžec, v jeho jihoamerické domovině mu totiž dlouhé a silné nohy pomáhají přežít – musí prchat před širokým spektrem predátorů. Jenže v Německu žádný tvor, s výjimkou člověka, který by ho dokázal ohrozit, nežije.

Nanduové se v Německu pohybují v hejnech o desítkách exemplářů, dokážou překonávat značné vzdálenosti a zejména se rychle množí. Jeden samec si totiž namluví více samic, které mu snesou každá několik velkých vajec. Samec se pak o ně i o vylíhlá ptáčata stará.

Postoj veřejnosti vůči tomuto druhu je značně rozporuplný a také se mění v čase. Podle německých zákonů je totiž každý druh, který se uchytí v tamní přírodě, chápaný jako původní, a tak nebylo možné šíření těchto ptáků omezovat.

Ohrožený a přitom přemnožený

Současně nanduové ve své původní vlasti rychle ubývají – poškozuje je ničení krajiny, lov i změny klimatu. Zato v Německu se jim daří, podle odborného časopisu Audubon dokonce lépe než v Jižní Americe.

Jenže tak velký tvor a v takovém počtu má nutně určité dopady na ekosystém, do kterého se nově dostal. Nanduům zachutnala řepka, zejména mladé rostliny se staly jejich oblíbenou pochoutkou. Německým zemědělcům, kteří řepku pěstují na olej, tak způsobují značné škody. Některým zničili podle časopisu Audubon až polovinu úrody.

Škody byly tak velké, že se nakonec rozhodly zasáhnout úřady: začalo sčítání nanduů, které prokázalo, že ptáků stále přibývá. Roku 2015 byli označeni za potenciálně invazivní druh. V roce 2017 jich dobrovolníci napočítali 244, ale už o rok později, na podzim roku 2018, jich bylo 566.

Úřady proto rozhodly, že je možné a rozumné snažit se počty nanduů omezovat, nejprve ničením jejich vajec, od roku 2019 i aktivním lovem. Na podzim roku 2019 tak poprvé došlo k úbytku nanduů – dobrovolníci jich napočítali „jen“ 456.

Podle biologů to ale nemusí znamenat výhru, možná se dokonce jedná o její protiklad. Přírodovědci totiž upozorňují, že nanduové jsou dostatečně inteligentní na to, aby na lidskou agresi zareagovali a změnili své chování: stali se opatrnějšími, obezřetnějšími a lidí se začali stranit.

Ve hře je dokonce i možnost, že se ptáci prostě přesunou někam jinam, mimo Meklenbursko, a místo lokálního problému se z „pštrosů“ šířících se po celé zemi stane problém globální.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 1 hhodinou

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 16 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 17 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 18 hhodinami

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
před 20 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
2. 8. 2026

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.