Na Turnovsku se našla neandertálská osada. Objev je ve střední Evropě unikátní

Turnovští archeologové oznámili jedinečný objev – našli důkazy, že v Českém ráji sídlili před 126 až 115 tisíci lety neandertálci. A to nikoliv v jeskyních, jak je u nich obvyklé, ale „pod širým nebem“.

Výzkum probíhal na přelomu loňského října a listopadu a zpočátku nic nenaznačovalo, že by se mohl zapsat do dějin archeologie. Vědci prováděli rutinní záchranný průzkum na Vesecku, který souvisel s budoucí stavbou. K objevu došlo až poslední den.

„Měli jsme už končit výzkum, když si náš terénní technik povšiml příznaků na právě odkryté štěrkopískové úrovni, které mohly být také dílem člověka,“ popsal okolnosti objevu pro ČT archeolog Roman Sirovátka z Muzea Českého ráje v Turnově. Objektů bylo nakonec čtyřicet.

Zbytky ohniště
Zdroj: Muzeum Českého ráje v Turnově

Jednalo se o oválné a kruhové jámy, ale také o několik artefaktů. Pro nearcheologa by byly nezajímavé a asi by je přehlédl. Jenže turnovští vědci věděli, že se dívají na něco výjimečného. Tyto nálezy totiž ležely pod 0,5 až 1,8 metru mocnou vrstvou jílovité spraše pocházející z poslední doby ledové. Odkrytá oblast pod ní pocházela z takzvaného Eemského interglaciálu, což je poslední doba meziledová a současně období, kdy na území současného Česka žil jediný prozatím předpokládaný druh bytosti, který by po sobě takové artefakty mohl zanechat. Člověk neandertálský.

Moderní lidé v té době byli ještě na dalších víc než padesát tisíc let v Africe, neandertálci v prostoru dnešního Česka neměli jiného inteligentního konkurenta.

Eemský interglaciál je nejmladší doba meziledová, která začala asi před 126 tisíci lety a skončila asi před 115 tisíci lety. Je pojmenována podle holandské řeky Eem, v jejímž korytě byly roku 1875 nalezeny ulity mořských plžů rodu Bittium, kteří se vyskytují ve Středozemním moři. Z toho vědci usoudili, že v té době muselo být klima teplejší než dnes.

To umožnilo bouřlivý rozvoj života i v podmínkách Střední Evropy, čehož využili právě neandertálci, kteří měli dostatek potravy.

Důkazy o stáří objevu archeologům později dala moderní datovací metoda, takzvaná opticky stimulovaná luminiscence.

Prozkoumané jámy archeologové interpretují jako pozůstatky ohnišť, a některé také jako konstrukční prvky pro přístřešky či obydlí. Zahloubené objekty byly rozesety na ploše osmdesát krát sto metrů. Počet zahloubených objektů – ohniště a menší jámy, které mohly sloužit jako součásti nějakých přístřešků – naznačuje, že se zde neandertálci mohli vyskytovat po delší dobu. Nicméně vzhledem ke stáří nálezových situací je možné, že na otázku délky jejich pobytu se nepodaří odpovědět.

Opticky stimulovaná luminiscence je metoda, pomocí které se dají datovat i nálezy, které nejsou organického původu. Díky tomu se dá využít i tam, kde nefunguje dobře známá uhlíková metoda. Velmi jednoduše umožňuje vědcům zjistit, kdy na zkoumaný materiál naposledy dopadlo světlo.

Používá se pro starší období, protože metoda radiokarbonová sahá pouze do období před padesáti tisíci lety.

Vědci nalezli ve štěrkopísku mezi jámami nástroj, který podle nich vytvořily ruce neandertálců. Konkrétně jde o jaspisové škrabadlo, které v pravěku sloužilo podobně jako moderní švýcarský kapesní nůž: šlo o do značné míry univerzální nástroj, který se využíval hlavně na škrábání kůže ulovených zvířat, ale podle Romana Sirovátky také možná na otloukání nebo opracování dřeva.

Tato surovina se podle archeologa nachází v oblasti okolo Kozákova hojně, je tedy pravděpodobné, že ho zdejší tlupa nalezla právě v blízkosti lokality a na místě opracovala do podoby nástroje.

Kromě tohoto předmětu se podařilo v „osadě“ nalézt také několik dalších drobných kamenných fragmentů, u nichž však není jasné, zda byly člověkem záměrně opracovány.

Výzkum jednoho z nalezených objektů prostřednictvím sondy
Zdroj: Muzeum Českého ráje v Turnově

Proč je objev unikátní

Výzkum zatím není dokončený. Nyní archeologové teprve začnou se zpracováním a laboratorními analýzami odebraných vzorků. Takový výzkum trvá mnohdy i roky, ale základní fakta jsou jasná, a právě z nich vyplývá unikátnost objevu.

Z této doby nejsou prozatím na území dnešní České republiky – a podle Sirovátky dokonce ani nikde jinde ve střední Evropě – důkazy o podobném mimojeskynním neandertálském sídlení. To je způsobeno nedostatečným archeologickým sledováním staveb zasahujících do štěrkopískových teras, kde se podobné nálezové situace mohou nacházet.

Pohled na zkoumanou plochu se štěrkopískovou terasou, na které se rozkládala lovecko-sběračská stanice
Zdroj: Muzeum Českého ráje v Turnově

Podle vědce je nález důležitým ještě z jednoho důvodu: neandertálské osídlení se podařilo objevit díky archeologickému dohledu při hloubení takzvaného terénního zářezu pro vyrovnání nivelity. Sirovátka doporučuje, aby se archeologicky sledovaly i tyto stavební aktivity – nový objev je důkazem, že se to vyplatí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 17 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
1. 8. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.