Na vzdálené planetě by mohl existovat život, naznačují zjištění vědců

Vědci objevili pomocí vesmírného teleskopu náznaky života na vzdálené planetě. Tým expertů z Cambridgeské univerzity zkoumal atmosféru na planetě s názvem K2-18b a našel známky molekul, které na Zemi produkují pouze jednoduché organismy, napsal britský server BBC. Jistotu ale badatelé ještě nemají.

„Toto je zatím nejsilnější důkaz, že tam venku možná existuje život. Mohu realisticky říci, že tento signál můžeme potvrdit během jednoho až dvou let,“ řekl vedoucí výzkumný pracovník Astronomického institutu Cambridgeské univerzity Nikku Madhusudhan.

Planeta K2-18b je dvaapůlkrát větší než Země a je vzdálená 124 světelných let od Slunce.

Je to druhý a zatím nejslibnější objev, kdy vědci zaznamenali v atmosféře planety chemické látky spojené s životem pomocí vesmírného teleskopu Jamese Webba americké vesmírné agentury NASA. Poprvé je našli na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko.

Výzkum byl publikován v časopise The Astrophysical Journal Letters. Tým z Cambridgeské univerzity i nezávislí astronomové však zdůrazňují, že k potvrzení těchto výsledků je zapotřebí dalších údajů.

Nahrávám video

Planeta by se mohla životem „hemžit“

Vesmírný dalekohled Jamese Webba je tak výkonný, že dokáže analyzovat chemické složení atmosféry planety na základě světla, které pochází z malého červeného Slunce, kolem něhož planeta obíhá.

Tým z Cambridge zjistil, že atmosféra zřejmě obsahuje chemickou stopu alespoň jedné ze dvou molekul, které jsou spojeny s životem – sloučeninu síry dimethylsulfid (DMS) a dimetyldisulfid. Na Zemi tyto plyny produkuje mořský fytoplankton a bakterie. Podle Madhusudhana to naznačuje, že K2-18b by mohla být pokrytá obyvatelným oceánem a mít řídkou atmosféru bohatou na vodík.

Madhusudhan uvedl, že byl překvapen tím, kolik plynu přístroj rozpoznal během jediného pozorovacího okna. „Množství tohoto plynu v atmosféře, které odhadujeme, je tisíckrát vyšší než na Zemi,“ upozornil. „Takže pokud je spojení s živými organismy skutečné, pak se tato planeta bude hemžit životem,“ dodal. Pro BBC také řekl, že „pokud se potvrdí, že na K2-18b je život, mělo by to v podstatě potvrdit, že život je v galaxii velmi rozšířený“.

Avšak poslední objev skrývá v této fázi i mnohé nevyřešené otázky, jak tým profesora Madhusudhana přiznává. Zaprvé, toto nejnovější zjištění nedosahuje úrovně, která je nutná k tomu, aby se dalo považovat za vědecký objev.

Nepřesvědčivý důkaz

K tomu si vědci musí být na 99,99999 procenta jisti, že jejich výsledky jsou správné a nejedná se o náhodný údaj. Ve vědeckém žargonu to znamená výsledek pět sigma. Tyto nejnovější výsledky jsou pouze tři sigma, tedy 99,7 procenta. Je to však mnohem více než výsledek jedna sigma (68 procent), kterého tým dosáhl před osmnácti měsíci a který byl tehdy přijat s velkou skepsí.

I kdyby cambridgeský tým získal výsledek pět sigma, nebude to podle Catherine Heymansové z Edinburské univerzity přesvědčivý důkaz o existenci života na planetě. „I s touto jistotou zůstává otázka, jaký je původ tohoto plynu,“ řekla BBC. Na Zemi ho produkují mikroorganismy v oceánu, ale ani s dokonalými údaji nelze s jistotou říci, že je biologického původu i ve vzdáleném světě, vysvětlila. „Nevíme, jaká jiná geologická činnost by mohla probíhat na této planetě, která by mohla vést ke vzniku těchto molekul,“ upozornila.

S tímto názorem souhlasí i cambridgeský tým, který ve spolupráci s dalšími skupinami zjišťuje, zda lze dimethylsulfid (DMS) a dimetyldisulfid vyrobit v laboratoři neživými prostředky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 16 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...