Nad Karibik dorazil obrovský oblak prachu ze Sahary. Přináší smrt i život

Viditelnost jen pár stovek metrů a nejvyšší koncentrace prachu v dějinách měření –⁠ Karibik se v těchto dnech potýká s neobvykle silným mračnem saharského písku. Co je jeho příčinou, popisuje meteorolog Michal Žák.

Prach z africké Sahary při vhodném proudění vzduchu známe nejen u nás ve střední Evropě, ale poměrně častým jevem je nad tropickým Atlantikem. Na počátku stojí zpravidla silné bouřkové systémy nad Afrikou, které občas vytvářejí rozsáhlé prachové bouře. Při nich se do atmosféry dostává obrovské množství prachu, které je pak při vhodném proudění unášeno daleko na západ, nad Atlantský oceán. Obvykle pak hovoříme o tzv. saharské vrstvě vzduchu, kterou tvoří velmi suchý a na prach bohatý vzduch.

Vytváří se nejčastěji od konce jara do začátku podzimu. V takzvaných vlnách ve východním proudění pak postupuje nad západ s periodou tří až pěti dnů. A v některých případech je koncentrace prachu opravdu vysoká.

Prach se podařilo nafotit i z vesmíru, z paluby Mezinárodní vesmírné stanice:

Vliv této vrstvy teplého, suchého a stabilního vzduchu na počasí v tropickém Atlantiku je poměrně zásadní. Vzhledem k asi poloviční vlhkosti ve srovnání s typickou tropickou vzduchovou hmotou potlačuje vznik a vývoj tropických bouřkových mraků, včetně tropických bouří a cyklon (v této části světa označovaných jako hurikány), což znamená ve finále méně srážek.

Částečky obsažené uvnitř těchto prachových oblaků odrážejí sluneční záření, čímž ochlazují atmosféru a snižují množství energie dopadající na oceán, respektive zemský povrch. Současně tyto prachové částice díky rozptylu světla přinášejí nádherně zbarvené východy a západy slunce. Konečně, pozitivním efektem je i přirozená fertilizace půdy v oblastech, kde prach dopadne na zem.

Hrozba nad Karibikem

Na druhou stranu situace přináší i svá negativa – jemné částečky prachu výrazně zhoršují kvalitu vzduchu, vedou k podráždění očí a u citlivějších osob můžou způsobit respirační problémy (v současné době k tomu přistupuje nepříznivé spojení s epidemií koronaviru). Současně omezují dohlednost.

V těchto dnech máme možnost sledovat neobvykle rozsáhlý oblak prachu, který v polovině června vznikl nad Afrikou a postupoval k západu. Nyní už dorazil do Karibiku, kam přinesl mimořádné zhoršení dohlednosti až pod jeden kilometr, na Trinidadu dokonce na 700 metrů.

Tamní meteorologické úřady hovoří o bezprecedentních koncentracích prachu za několik dekád, někde i od začátku pozorování. Tyto vysoké koncentrace prachu představují nebezpečí jak pro obyvatele (na některých ostrovech byl vyhlášen nejhorší stupeň znečištění ovzduší s doporučením omezit pobyt venku), tak i pro leteckou dopravu a rovněž pro námořní lodě bez GPS navigací.


Postup prachu je možné velice dobře sledovat prostřednictvím meteorologických družic. Z nich je patrné, že oblak prachu se nyní přesouvá přes centrální Karibik na západ. Podle předpovědi zasáhne v nejbližších dnech i pevninskou Střední Ameriku, hlavně poloostrov Yucatán, poté se stočí na sever nad jižní části Spojených států amerických.

V té době by už ale koncentrace prachu měla být přece jen nižší než začátkem týdne, a tedy i potenciální dopady na obyvatele by neměly být tak závažné jako na Malých Antilách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 13 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 20 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...