Nanokrystaly z Moravy by mohly pomoci proti změně klimatu. Mění oxid uhličitý na metan

Neobvyklé vlastnosti miniaturních krystalů oxidu titaničitého objevila vědkyně Eliška Materna Mikmeková z Akademie věd. „Blikající“ nanokrystaly by podle vědců mohly v budoucnu přispět například k levné výrobě metanu a dalších paliv. Vědkyně ve spolupráci s týmem z americké Rutgers University pokračuje v jejich zkoumání.

Oxid titaničitý (TiO2) bývá v praxi využíván velmi často. Je součástí opalovacích krémů, barev, kosmetiky či laků. Podle Akademie věd je ho ročně vyrobeno přes deset milionů tun.

Tým Teddyho Asefy z Rutgers University vyvinul extrémně malé krystalky TiO2, které po ozáření elektronovým či světelným svazkem dovedou po dlouhou dobu zachytit náboj –⁠ tedy blikat jako světlušky. Právě toto chování poprvé objevila Materna Mikmeková.

Vědkyně z brněnského Ústavu přístrojové techniky řekla, že s Asefou spolupracuje sedm let. Ten podle jejích slov loni strávil zhruba měsíc v Česku a pracoval ve skupině Mikroskopie a spektroskopie povrchů, kterou vědkyně vede.

Nanokrystaly pod mikroskopem vědy

„Během jeho stáže jsme poprvé sledovali v mikroskopu společně TiO2 nanokrystaly, které se dlouze nabíjely a vybíjely, což jsme doposud u žádného materiálu neviděli. Tento materiál jsme dále zkoumali zhruba další rok a sepsali publikaci, která byla publikována v prestižních Angewandte Chemie a CEn news před pár týdny,“ řekla Materna Mikmeková. Vědci míní, že krystaly by mohly sloužit jako účinný fotokatalyzátor –⁠ materiál urychlující fotolýzu, tedy přirozený rozklad některých látek působením světla.

„V publikaci se prezentuje vysoká efektivita nanokrystalů TiO2 při přípravě metanu z CO2,“ podotkla vědkyně s tím, že výroba paliva ze skleníkového plynu by mohla mít v budoucnu pozitivní vliv na šetření životního prostředí. „Velice slibně vypadá i aplikace v solárních článcích, kde by mohly tyto krystaly značně zvýšit jejich efektivitu,“ doplnila.

Podle vědkyně se tým snaží sledovat vliv teploty a energie elektronů a iontů na záchyt náboje v nanokrystalech a neobvyklé chování popsat. Výzkum však ztěžuje koronakrize a uzavření Rutgers University a tamních laboratoří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 2 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 16 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 18 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 18 hhodinami

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
před 20 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
2. 8. 2026

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.