NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.

Obě místnosti byly dokonale dezinfikované. Přísnější pravidla pro sterilitu nikde jinde na Zemi neexistují – na místě se vyráběla kosmická technika, takže jakákoliv forma znečištění ji mohla nevratně poškodit. A přesto americká kosmická agentura v místnostech objevila dva neznámé druhy bakterií.

Tohle se stalo už roku 2007, bakterie dostala jméno Tersicoccus phoenicis, ale až doposud vědci marně zkoumali, jak mohla v pro ni tak nehostinném prostředí přežít. Mezitím zjistili, že se zřejmě navíc dokáže mezi extrémně zabezpečenými a opakovaně dezinfikovanými laboratořemi přesouvat: obě zmíněná místa totiž od sebe leží vzdušnou čarou asi čtyři tisíce kilometrů.

Tersicoccus phoenicis
Zdroj: NASA

Teď konečně, po letech zkoumání, dokázali mikrobiologové vysvětlit, v čem spočívají mimořádné schopnosti této bakterie. V kostce – organismus dokáže hibernovat tak účinně, že vypadá ve všech známých testech jako mrtvý. Jenže se z této katatonie dokáže zase probrat a vrátit k životu.

Potenciální riziko

Schopnost bakterie přežívat v tomto hyperdezinfikovaném prostředí je tak mimořádná, že je pro vědce až znepokojivá. Při kosmických misích je totiž klíčové, aby se na palubu sond, raket, vesmírných lodí a stanice nedostalo nic, co tam nepatří – například právě bakterie schopná se tam množit a způsobit zdravotní nebo technické problémy. Některé druhy bakterií totiž umí rozkládat třeba gumu nebo dokonce plasty.

Právě proto jsou laboratoře, kde kosmická technika vzniká, opakovaně čištěné mnoha způsoby, které by měly mikroby spolehlivě ničit. Jde o mnoho různých cyklů od zahřívání, vysušování, přes chemické čištění, až po ozařování radiací a ultrafialovými paprsky. Po každém takovém „masakru bakterií“ se provedou stěry, které mají odhalit, jestli něco přesto nepřežilo.

Tersicoccus phoenicis tohle všechno nejen přežije, ale ještě navíc unikne předstíráním smrti kontrole. Analýzy ukazují, že tato bakterie naštěstí nepředstavuje žádné riziko. NASA dlouho a tiše bakterii zkoumala, aby teď vědci vydali zprávu o tom, jak tento organismus přežívá ve výše popsaných podmínkách.

Spánek tvrdý, nikoliv věčný

Mikrobiologové tyto bakterie dehydrovali v prostředí, kde se nemohly dostat k žádným živinám. Netrvalo to ani 48 hodin a bakterie „usnuly“ – upadly do klidu připomínajícího smrt, v němž nevykazovaly žádné náznaky života.

Pomyslná čára na monitoru jejich života vydržela rovná dalších sedm dní. Ve svém „spánku“ ignorovaly jakékoliv podněty – jako živá voda z pohádek na ně působilo až vystavení jednomu proteinu. Vědci nicméně zatím netuší, jak dlouho mohou bakterie v tomto stavu hibernovat.

Marsovská hypotéza

Na tomto místě je záhodno vysvětlit, proč se bakterie jmenuje, jak se jmenuje. Název je odvozen od latinského slova tersi, což znamená čistý, řeckého slova coccus, což znamená bobule (nebo kulička), a slova phoenicis. To má svůj původ u sondy Phoenix americké vesmírné agentury, při jejíž výrobě byla bakterie odhalena.

Což vede k logické otázce – mohla se bakterie neviditelná pro skenery dostat na přístroje, které se staly částí modulu Phoenix, který přistál na Marsu? A mohly teoreticky tuto cestu přežít?

Vyloučit se to nedá, k učinění tohoto závěru ale chybí data. Nicméně experti oslovení americkým časopisem National Geographic jsou spíše skeptičtí. Samotná cesta k rudé planetě by ještě mohla být kvůli sterilnosti prostředí přežitelná, ne už tak její povrch, kde působí spoustu faktorů nepříznivých pro život.

Experti pracují ještě s jednou zajímavou eventualitou. Je totiž možné, že tyto bakterie se v laboratořích a tamním extrémně aseptickém prostředí zrodily. Argumentem je, že se nikde jinde nenašly: možná tedy mohly najít nějakou evoluční „skulinu“ a adaptovat se právě na laboratoře.

Praktický dopad výzkumu

Výzkum má celou řadu velmi praktických pozitivních dopadů. Výsledky totiž umožňují laboratoře připravit mnohem lépe na výzvy spojené s dezinfekcí. A to nejen proto, aby nedošlo ke kontaminaci pozemských kosmických sond, které poletí ke hvězdám.

Lidstvo totiž stále častěji dopravuje „opačným směrem“ na Zemi mimozemský materiál, který zkoumá. A v těchto vzorcích jsou mnohdy i molekuly, které obsahují základní stavební kameny života – aktuálně třeba podivná „guma“ z asteroidu Bennu.

Lépe zabezpečené laboratoře pro výzkum takových nálezů totiž mohou potenciálně výrazně pomoci bezpečnosti lidstva a případně ochránit před nebezpečnými látkami dovezenými z hlubokého vesmíru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 12 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 19 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...