NASA vylepšuje solární plachetnici. Bude moci Sluneční soustavou i křižovat

NASA hlásí významný pokrok ve vývoji solárních plachet – možného pohonu pro kosmické lodě budoucnosti. Tento projekt postoupil do třetí a závěrečné fáze; během ní by měli vědci za dva roky tuto technologii dokončit.

NASA na konci května oznámila, že projekt vedený inženýry z Laboratoře aplikované fyziky Univerzity Johnse Hopkinse je natolik nadějný, že dostane finanční injekci ve výši dalších dvou milionů dolarů. Výsledkem by měl být už reálný prototyp, který by se měl a mohl zúčastnit demonstrační mise.

„Protože se teď vydáváme do vesmíru dál než kdykoli předtím, budeme potřebovat inovativní, špičkové technologie, které budou pohánět naše mise,“ uvedl v prohlášení ředitel  NASA Bill Nelson. Tento projekt fungoval v druhé fázi poslední tři roky, kdy se pracovalo na tom, aby technologie byla funkční, praktická a hlavně dostatečně efektivní.

Vesmír jako oceán

Solární plachty fungují tak, že využívají sluneční světlo k pohonu lodí v prostoru. Princip je stejný jako u plachetnic na moři: do plachty se opírají částice (na lodi větru, ve vesmíru slunečního větru) a posunují pak celou loď vpřed. 

Až doposud se zvažovaly plachty reflexní, na těch pracuje několik jiných projektů. Jenže ty mají spoustu problémů: musely by být nesmírně velké, navíc neumožňují lodi manévrování – mohou mířit jen tam, kam vane sluneční vítr. 

Projekt NASA ale vyvíjí plachtu difrakční. Difrakce (česky ohyb) je jev, u kterého se vlnění za překážkou „ohýbá“ od svého původního směru a dostává se tak do oblasti geometrického stínu překážky. Díky tomuto jevu by kosmická loď mohla měnit kurz, přitom by ale zůstala zachovaná vysoká efektivita. A navíc bude tato plachta menší a současně odolnější vůči teplu i dalším vlivům kosmického prostředí.   

V rámci první a druhé fáze inženýři navrhli, vytvořili a otestovali různé materiály difrakčních plachet. Tým také provedl testy a vyvinul navigační a řídicí schémata, pomocí nichž se kosmická loď mohla s plachtou pohybovat. Vědci totiž už dokonce ví, k čemu by takové stroje využili: mohli by tak vytvořit soustavu družic na oběžné dráze kolem polárních oblastí Slunce. Sluneční družice, které by se pohybovaly nad severním a jižním pólem Slunce, by díky stálému zdroji pohonu mohly provádět unikátní vědecká pozorování.

„Difrakční sluneční plachtění je moderním pojetím desítky let staré vize světelných plachet,“ vysvětlila v prohlášení NASA. Pokud vše půjde podle plánu, mohla by tato koncepce vyústit ve skutečnou vesmírnou misi a navrhované sluneční družice. To bude ale trvat celé roky.

Další sluneční plachty

Není to jediný pokus o využití technologie sluneční plachty, kterou NASA testuje. Například až se k Měsíci zřejmě už letos vydá mise Artemis I., bude její součástí miniaturní sluneční plachetnička jménem NEA Scout.

A za tři roky by chtěla americká vesmírná agentura vyzkoušet projekt Solar Cruiser neboli Sluneční křižník. Víc než 1600 metrů čtverečních velká plachta má umožnit let ke Slunci – také jako test této technologie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 14 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 21 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...