Neandertálci a lidé žili bok po boku přes tisíc let a kopírovali od sebe nástroje

Moderní lidé žili v Evropě po boku neandertálců nejméně přes tisíc let a během této doby od sebe navzájem kopírovali kamenné nástroje nebo šperky. Další důkazy o soužití lidí a jejich nejbližších vyhynulých příbuzných přinesla studie vědeckého týmu z britských a nizozemských univerzit.

O kontaktu mezi neandertálci a našimi přímými předky vědci vědí už delší dobu. Tématem se zabýval i letošní laureát Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství Svante Pääbo, který porovnával genomy moderního člověka a jeho nejbližších vyhynulých příbuzných, neandertálců a denisovanů, a ukázal, že mezi druhy docházelo k míšení.

Zveřejněná studie uvádí, že homo sapiens a neandertálci žili na území dnešní Francie a severního Španělska po zhruba 1400 až 2900 let, než dávný příbuzný člověka jako samostatný druh vymizel. Vědci analyzovali soubor dat 56 neandertálských a lidských artefaktů (28 pro každou skupinu) ze sedmnácti archeologických nalezišť ve Francii a severním Španělsku, a dalších deset vzorků neandertálského původu ze stejného regionu.

„V této oblasti je mnoho podobností ve způsobu, jakým oba druhy utvářely předměty hmotné kultury a jak se chovaly,“ řekl vedoucí autor studie Igor Djakovic z nizozemské univerzity v Leidenu. To podle něj pomáhá doložit, že mezi oběma druhy docházelo k interakci.

Společná kultura nebo jen paběrkování?

Analýza mimo jiné ukázala, že se některé podobné předměty vyskytovaly u obou druhů zároveň. Jednalo se například o děrované zuby savců, které vědci dnes považují za šperky. Moderní lidé i neandertálci se také ve stejnou dobu přesunuli k více standardizovaným kamenným, čepelím podobným nástrojům.

„To může potenciálně naznačovat výměnu názorů nebo vědomostí,“ dodal Djakovic.

Autoři k odhadu stáří předmětů použili uhlíkovou metodu datování. Ve studii zveřejněné v odborném časopise Scientific Reports pak odhadli, že se neandertálské předměty ve Francii a severním Španělsku objevily před zhruba 45 343 až 44 248 lety a vymizely mezi 39 894 až 39 798 lety. Krátce poté neandertálci jako druh vyhynuli zcela.

Odhaduje se, že moderní lidé se poprvé objevili před 42 653 až 42 829 lety. Nejen v Evropě pak zůstali až dodnes, což naznačuje soužití s neandertálci po dobu zmíněných čtrnácti set až téměř tří tisíc let.

„Objevuje se shoda, že neandertálci v Evropě žili v menších populacích,“ řekl Djakovic. „Přicházely sem větší populace moderních lidí a (neandertálce) tyto populace pohltily. Dalo by se tvrdit, že ve skutečnosti nikdy nezmizeli,“ dodal odborník.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
16:05Aktualizovánopřed 57 mminutami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 6 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 8 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.