Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
Jestli se dá o někom říci, že se narodil se stříbrnou lžičkou, určitě to nebyl Giovanni de Medici – on se totiž 29. září 1543 narodil se zlatou lžičkou posetou diamanty velikosti holubích vajec. Jako druhorozený syn florentského vládce Cosima byl předurčený ke kariéře v církvi a jeho otec na tom tvrdě pracoval. Už v šestnácti letech se stal arcibiskupem Pisy, stejného roku ho papež jmenoval kardinálem.
Jenže v těchto časech ještě sebelepší původ nebyl zárukou spokojeného života, takže už o dva roky později teprve devatenáctiletý kardinál zemřel na malárii. O den později stejné nemoci podlehla i jeho matka a mladší bratr – s příznaky, které velmi dobře odpovídaly malárii. Přestože ho léčili pomocí nejmodernější dobové medicíny, tedy pouštění žilou, na nemoc to nestačilo. A o čtvrt století později na malárii zemřel jeho starší bratr, prvorozený velkovévoda Francesco de Medici, který měl zdědit celou moc florentské větve rodiny.
Američtí a italští paleontologové teď prozkoumali kosterní pozůstatky obou medicejských bratří a potvrdili, že malárie byla opravdu příčinou smrti těchto celebrit renesanční Itálie. Vědci pátrali po stopách zimniček, tedy prvoků, jimž se odborně říká Plasmodium a kteří malárii způsobují. A našli, jen ne ty, které čekali.
Jak Giovanni, tak Francesco totiž trpěli malárií, kterou jim způsobil doposud neznámý kmen zimničky druhu Plasmodium falciparum. Tento druh přitom způsobuje nejsmrtelnější formu lidské malárie. Starší bratr měl navíc v kostech stopy po dalším druhu prvoka, a to Plasmodium malariae. Výsledky jsou podle autorů studie překvapivé, ale současně velmi důležité.
Renesance a malárie
Studie dokazuje, že Francesco de Medici nezemřel poté, co byl otráven. O tom se spekulovalo proto, že šlechtice i jeho ženu (která zemřela stejný den) měl nechat zavraždit další ze sourozenců – jeho mladší bratr Ferdinando. Že to není pravda, sice prokázaly už dřívější výzkumy, ale nová studie přináší další velmi přesvědčivé důkazy.
Navíc ale také doručila data, která mohou posloužit jako podklad pro současný i budoucí výzkum malárie, která stále – přes veškeré snahy – zůstává smrtelnou nemocí postihující miliony lidí po celém světě. V renesanční Itálii patřila k nejobávanějším chorobám, přezdívalo se jí „febbre terzana“, neboli třídenní horečka podle opakovaných návratů teploty.
Vymýtit se ji tam povedlo až během dvacátého století, když se vysušily bažiny na Apeninském poloostrově. V jiných částech světa ale tato nemoc pořád představuje nebezpečnou hrozbu pro veřejné zdraví. Podle Světové zdravotnické organizace bylo v roce 2024 po celém světě zaznamenáno přibližně 282 milionů případů malárie, které si vyžádaly 610 tisíc úmrtí.
