Nejčastější vedlejší účinky vakcín hlásili ve velké míře i lidé s placebem, zjistila analýza klinických studií

Analýza dat z klinických studií vakcín proti covidu-19 ukázala, že významná část nahlášených běžných vedlejších účinků pocházela od lidí, kteří místo skutečné vakcíny dostali placebo. Tyto vedlejší účinky tak nemohly spustit složky vakcíny, ale jiné, například psychické faktory. Autoři analýzy tak zdůrazňují nutnost kvalitnější komunikace při očkovacích kampaních.

Vědci v USA analyzovali údaje z dvanácti klinických studií vakcín proti covidu-19. Tyto práce zahrnovaly údaje o více než 45 tisících lidech. Polovina z nich dostala opravdovou vakcínu, druhé polovině v kontrolní skupině ale do ramene vpíchli místo vakcíny solný roztok - tedy látku, která na organismus nemá vůbec žádný vliv. Lidé přitom nevěděli, zda dostali vakcínu anebo neúčinné placebo.

Analýza se nezabývala závažnými nežádoucími účinky, jako jsou krevní sraženiny nebo zánět srdce, které se objevují vzácně, ale těmi běžnými, nejčastějšími vedlejšími účinky.

V časopise Jama Network Open vědci popisují, že našli dva druhy vedlejších účinků - takzvané systémové, které se objevovaly na různých místech organismu, a pak specifické, které byly zaznamenány v oblasti vpichu. Mezi typické systémové vedlejší následky patří bolest hlavy nebo únava, mezi specifické bolest v místě vpichu a zarudnutí na něm. 

Po první dávce se nějaké systémové vedlejší účinky objevily u 35,2 procenta lidí, kteří dostali placebo - podle očekávání šlo nejčastěji o bolest hlavy (19 procent) a únavu (16 procent). Po druhé dávce hlásilo systémové nežádoucí účinky 31 procent těch, co dostali placebo.

Ze skupiny, která dostala skutečnou vakcínu, ohlásilo 46 procent alespoň jeden systémový vedlejší účinek a 66 procent alespoň jeden specifický.

  • Placebo (z latinského placere – líbit se) je neúčinná látka, která je upravena do stejné formy jako lék (stejný vzhled, stejná chuť). Analogicky lze použít pojem placebo i pro další terapeutický postup (například terapeutický přístroj nebo forma psychoterapie), u kterého se nepředpokládá, že by byl terapeutický vliv vyšší než jen nespecifický psychoterapeutický vliv léčení. Pokud vnímá jedinec po použití placeba negativní účinky, jde o nocebo (latinsky „uškodím“).

Závažnost vedlejších účinků byla u obou skupin podobná

Zajímavé přitom bylo, že u očkovaných i u těch, kteří dostali placebo, byla závažnost vedlejších efektů prakticky stejná. Autoři výzkumu proto došli k závěru, že právě nocebo efektu se dá přičíst významné množství vedlejších účinků, které lidé po očkování často cítí.

To tedy podle nich naznačuje, že podstatná část mírnějších nežádoucích účinků, jako jsou bolesti hlavy, krátkodobá únava a bolesti rukou, není způsobena složkami vakcíny, ale jinými faktory, zejména psychickými. Právě ony mohou vyvolat negativní reakce, jako je úzkost, pocit bolesti nebo únavy.

Autoři tvrdí, že tyto údaje jasně prokazují, jak důležité je veřejnost informovat o možných negativních reakcích a zejména o jejich příčinách. „Když se lidem, kteří podstupují nějaký lékařský zákrok, sdělí, jaké jsou jeho vedlejší účinky a že jsou velmi podobné obrácenému placebo efektu, opravdu se u nich snižuje úzkost,“ uvedl Ted Kaptchuk, profesor globálního zdraví a sociálního lékařství na Harvardské lékařské fakultě a hlavní autor studie.

Doporučuje, aby byly závěry jeho týmu zohledněny při plánování očkovacích kampaní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 14 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 21 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...