Nejohroženější orangutany světa může vyhubit projekt vodní elektrárny

Nejohroženější orangutani na světě mohou být odsouzeni k zániku poté, co indonéský soud schválil projekt kontroverzní přehrady v pralese Batang Toru na severu ostrova Sumatra. Tato oblast je domovem orangutanů tapanulijských, kteří byli jako samostatný druh identifikováni teprve v roce 2017. Ve volné přírodě jich zbývá jen 800 a všichni žijí v tomto ekosystému, informoval zpravodajský server BBC News.

Vodní elektrárna v hodnotě miliardy dolarů má být dokončená v roce 2022 přímo v srdci deštného pralesa Batang Toru, který je kromě orangutanů také domovem gibonů tmavorukých a tygrů sumaterských. Elektrárna má dodávat čistou energii provincii Severní Sumatra a podle listu Jakarta Post ji postaví čínská státní firma Sinohydro. Na financování se podílí několik mezinárodních bank včetně čínské banky BOC.

Skupina na ochranu přírody Indonéské fórum pro životní prostředí (Walhi) podala začátkem tohoto roku žalobu proti souhlasu provincie Severní Sumatra se stavbou přehrady. Správní soud v Medanu ale nyní žalobu zamítl, čímž otevřel cestu pro realizaci projektu. Proti verdiktu, podle něhož je ekologický dopad v souladu s existujícími předpisy, se chce Walhi odvolat.

Argumenty ekologů nebral nikdo vážně

Podle britského profesora Serge Wicha, odborníka na ochranu primátů liverpoolské Univerzity Johna Moorese, je soudní rozhodnutí zklamáním. Ekologické posouzení dopadů projektu, které bylo při sporu předloženo, je podle jeho slov „nepochybně nedostatečné“.

  • Na světě žije – podle odhadu z roku 2016  – 14 613 sumaterských orangutanů. Odhad na základě rozlohy obyvatelného habitatu z roku 2004 předpokládal existenci asi 55 tisíc bornejských orangutanů; roku 2012 však byla předpokládaná rozloha habitatu výrazně navýšena, což by znamenalo populaci o asi 104 700 jedincích. Akční plán indonéské vlády z roku 2007 vyčíslil celkovou populaci na 61 234 orangutanů, z toho 54 567 na ostrově Borneo.

Wich byl jedním z vědců, kteří v roce 2017 potvrdili existenci orangutana tapanulijského. Podle jeho slov přehrada rozdělí už tak velmi malou populaci těchto tvorů. „V místě, kde tu přehradu chtějí stavět, je výskyt tohoto druhu nejhustší, takže je to nejhorší prostor v pralese, který mohli vybrat,“ řekl.

V ohrožení jsou nejen orangutani na Sumatře

Také další ostrov, kde orangutani žijí, je v ohrožení. Vědci, kteří studovali 16 let orangutany na Borneu, před rokem oznámili, že za tuto dobu kvůli lidem umřelo přes 100 tisíc těchto primátů.

Za úbytek orangutanů, jejichž název v překladu znamená „lesní člověk“, může podle zprávy kombinace několika faktorů – především kácení pralesů, dolování a také nadměrná produkce palmového oleje. Výzkum ale ukázal ještě znepokojivější fakt: orangutani totiž mizí i z oblastí, kde zůstává původní prales netknutý.

Podle autorky studie Marie Voigtové se to dá vysvětlit jediným způsobem: orangutani jsou v pralesech prostě zabíjeni. V práci, která vyšla v odborném časopise Current Biology, vědci uvádějí, že nejčastěji loví orangutany místní lidé ze msty. Primáti totiž vyrážejí z pralesů ven a živí se tam na lidských farmách. Farmářům se to samozřejmě nelíbí a orangutany zabíjí. Vědci přiznávají, že tento fenomén doposud výrazně podceňovali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 54 mminutami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.