Největší lidoop všech dob vymřel na nepřizpůsobivost. Gigantopitheca porazily klimatické změny

Podle nové studie vyhynul obří primát Gigantopithecus blacki asi před 295 tisíci lety. Byl sice tak obrovský, že ho nedokázal ohrozit žádný predátor, ale jeho slabinou byla podle vědců nepřizpůsobivost. Pravěký lidoop nedokázal reagovat na změny okolního světa dost rychle, a nedokázal tak získávat dost zdrojů. Za vyhynutím stála nízká schopnost adaptace.

Dospělý gorilí samec může měřit na výšku až 175 centimetrů a váží i dvě stě kilo. Vedle pravěkého gigantopitheca by ale vypadal jako neduživé mládě, neboť tento primát dosahoval až třímetrové výšky a jeho hmotnost přesahovala tři metrické centy.

Gigantopithecus se sice pyšní titulem největšího primáta, ale ve skutečnosti existují extrémní příklady, kdy může dosahovat jedinec jiného druhu ještě vyšší hmotnosti. Je to Homo sapiens. Nejtěžší člověk vážil 635 kilogramů, což je dvojnásobek gigantopitheca. Této hmotnosti dosáhl Američan Jon Brower Minnoch, který zemřel roku 1983.

Když byl gigantopithecus roku 1935 objeven, představovali si ho paleontologové jako obrovskou gorilu, milovníkům záhad zase připomínal yettiho. S tímto mýtickým tvorem ho navíc spojovalo prostředí, protože žil hlavně v Číně. Další výzkumy ale ukázaly, že primát byl příbuzným spíše dnešních orangutanů, přesvědčivě to prokázaly analýzy zubů.

Třímetrový obr dokázal přežívat víc než dva miliony let, ale asi před třemi sty tisíci lety zmizel. Proč? Právě na to odpověděla studie vedená Kirou Westawayovou z Macquarie University v australském Sydney. Vědci tvrdí, že největší známý primát vyhynul před 295 tisíci až 215 tisíci lety, pravděpodobně kvůli neschopnosti přizpůsobit své potravní preference proměňujícím se klimatickým podmínkám.

Srovnání člověka a gigantopitheca
Zdroj: Wikimedia Commons

„Když si na ně vzpomenete, vybaví se vám obři,“ říká Westawayová. „Tohle byl obr z čeledi primátů.“ Aby její tým pochopil, kdy tento hominid vyhynul, prostudoval stovky zubů gigantopitheců a čtyři úlomky čelistí nalezené v jeskyních v provincii Guangxi v jižní Číně. Z nich se dá rekonstruovat, čím se obři živili. Zkoumání radioaktivního rozpadu některých prvků, například uranu, v zubech a kostech umožňuje vědcům určit, kolik času uplynulo od smrti.

Ukázalo se, že obří lidoopi se živili hlavně kůrou stromů, rákosím a další stravou, která není příliš výživná. Jejich hmotnost jim bránila vydávat se za stravou do korun stromů, kde rostou mnohem výživnější plody, za nimiž se mohly vydávat menší druhy primátů. A do toho přišly klimatické změny.

„Když se les změnil, nebyl dostatek potravy, kterou tyto druhy upřednostňovaly,“ uvedl spoluautor článku Čang Jing-čchi z čínského Ústavu paleontologie obratlovců a paleoantropologie. Kvůli svým rozměrům měli obří primáti mnohem menší šanci přesunout se do vyšších stromových pater, nedokázali ani změnit biotop. Jejich neschopnost adaptovat se rychlým změnám dostatečně rychle způsobila, že vymřeli.

Příběh gigantopitheca vypráví jeho zuby

Většina toho, co vědci o vyhynulých lidoopech vědí, pochází ze studia fosilií, které byly nalezeny v jižní Číně. Nikdy se nenašla žádná kompletní kostra a gigantopitheca věda poprvé popsala právě podle zubů. Za objevem tehdy stál paleontolog  Ralph von Koenigswald, který v jedné hongkongské lékárně narazil na zajímavě vypadají stoličku.  Prodávala se tam jako „dračí zuby“, a tedy jako součást tradiční čínské medicíny. Vědec si ale hned uvědomil, že se dívá na něco úplně jiného.

Analýzy zubů prokázaly, že Afriku, Evropu a Asii v období před přibližně dvěma až dvaadvaceti miliony lety obývalo několik desítek druhů lidoopů. Do současnosti se zachovaly pouze gorily, šimpanzi, bonobové, orangutani a lidé.

Tento úsvit lidoopů je ale zahalený tajemstvím. První lidé se sice objevili v Africe, vědci ale stále ještě nevědí, na kterém kontinentu se jako první vyskytli lidoopi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 11 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 18 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...