Nekropole, pravěká sídliště i záhadná kráva. Dálnice odkrývají minulost Česka

Když se staví dálnice, odkryje se spousta půdy, kterou pak prozkoumají archeologové. A najdou tam mnohdy věci, které nečekají.

Česká republika už letos otevřela nebo do konce roku otevře celkem 110 kilometrů dálnic. Přinese to snadnější dopravu pro miliony lidí, ale také obrovské množství příležitostí pro archeology. Právě tak mohutný zásah do krajiny, jako je budování dálniční sítě, totiž umožňuje vědcům prozkoumat místa, jež by jinak nenavštívili. A významně to tak obohacuje poznání naší minulosti.

Každá stavba kritické dopravní infrastruktury zasáhne do krajiny a ze zákona jí musí předcházet záchranný archeologický výzkum, který může doplnit mnoho zajímavých informací o historii lokality. Odborníci se na něj připravují dopředu důkladným prozkoumáním terénu a rešeršemi.

„Stavebníci této fázi říkají studie archeologických rizik, archeologové mluví spíše o archeologickém potenciálu, ale je to totéž – potřebujeme důkladně zmapovat, co můžeme při záchranném archeologickém výzkumu v terénu čekat,“ vysvětluje pražský archeolog Jan Mařík a dodává, že odborníci fyzicky zachrání zejména movité nálezy. Informace o nemovitých nálezech se překlápí do podoby fotografické, kresebné a geodetické terénní dokumentace, případně dnes populární 3D dokumentace.

Akce začíná příjezdem těžké techniky, která pod dohledem odborníka sejme vrstvu ornice. Potom už nastupuje ruční práce mnoha různých profesí odborníků – archeologů, geologů, archeobotaniků, archeozoologů či chemiků. A výsledek? Za posledních několik let se podařilo objevit právě na stavbě dálnic značné množství zajímavých nálezů.

Stavby starší než pyramidy

V trase plánované dostavby Pražského okruhu poblíž Nupak odkryli letos odborníci z Archeologického ústavu Akademie věd ČR osm dlouhých sloupových staveb starších než sedm tisíc let. To znamená, že vznikly asi v druhé polovině šestého tisíciletí před naším letopočtem – tedy asi tři tisíce let před stavbou nejstarších pyramid. Na tomto pravěkém sídlišti se našly také běžné skladovací jámy, některé z nich druhotně použité jako odpadní.

„Četné kamenné sekerky nebo sekeromlaty, jejich polotovary, vývrtky ze sekeromlatů, nepovedené výrobky navíc dokládají přítomnost místní dílny na zpracování broušené kamenné industrie,“ popsala Monika Psohlavcová, která výzkum vedla.

Pravěké sídliště na Lounsku

Pravěké sídliště, cihelnu z přelomu 18. a 19. století a další historické pozůstatky našli letos archeologové na jednom z úseků budované dálnice D6 u obce Bílenec na Lounsku. Oblast je na nálezy bohatá, a proto je možné, že archeologové nakonec vypracují i odbornou publikaci, uvedl vedoucí archeologického výzkumu Jan Vizner.

„Stavba té cihelny narušila zázemí pravěkého sídliště. Nálezy máme datované do starší až střední doby železné,“ popsal Vizner a dodal, že o cihelně archeologové díky historickým katastrálním mapám věděli. Pravěké sídliště pro ně ale bylo překvapením. Upozornil, že archeologové budou dataci nalezených objektů a předmětů ještě upřesňovat.

Pravěké sídliště se pyšní například pecí či zásobními nebo odpadními jámami. „Nemůžeme si představovat, že by to sídliště sestávalo v době své funkce z jam, ale nám se z těch staveb, které měly nadzemní konstrukce, dochovají právě jen ty do země zahloubené objekty,“ upřesnil archeolog. Při průzkumu lokality lze objekty poznat díky odlišné barvě hlíny.

Keltské dvorce na D35

Archeologové před rokem při průzkumu dvacetikilometrové trasy budoucí D35 objevili přes dvacet nalezišť od doby kamenné až po středověk. Naleziště se nacházejí mezi Ostrovem a Džbánovem. Zajímavý je pozdní a střední paleolit, tedy doba lovců a sběračů a prvních zemědělců, řekl tehdy Daniel Stolz z archeologické organizace Archaia. Velký počet nalezišť byl podle něj nečekaný. Nejmladší jsou rozsáhlé pozůstatky cihelny, která fungovala ještě v devatenáctém století.

„Máme překvapivě doloženo téměř kontinuálně celé osídlení, pozdní dobu kamennou u Cerekvice, z doby bronzové několik lokalit, z doby železné máme asi jednu z nejhezčích a nejvýznamnějších lokalit u Cerekvice, kde máme žárové pohřebiště,“ uvedl Stolz.

Bohatší hroby byly podle něj z větší částí zničeny orbou. „Ale hroby zahloubené do podloží mají krásně zachovaných deset, patnáct nádob, výbavu železné doby nebo bronzové náramky,“ doplnil.

Archeologové našli i čtyři keltské dvorce, které dosud nebyly známé. Naznačují, že osídlení bylo roztroušené do malých usedlostí, kde žilo několik rodin. Další objevy pocházejí z období stěhování národů z pátého a šestého století po Kristu. U Cerekvice byl nalezen i vzácný zdobený šperk. Je pozlacený a vykládaný minerály almandiny nebo červenými sklíčky.

Hroby z doby kamenné a Velké Moravy

Zhruba dvě desítky hrobů, z nichž nejstarší pochází z pozdní doby kamenné a nejmladší z období Velké Moravy, objevili vloni archeologové na trase chystané poslední části dálničního obchvatu Olomouce mezi Slavonínem a Křelovem.

Archeoložka Vendula Vránová drží bronzový opasek ze 3. století před naším letopočtem
Zdroj: Luděk Peřina/ČTK

Podle Venduly Vránové z Archeologického centra Olomouc je vyvýšenina nedaleko Olomouce významným pohřebním okrskem. Nejstarší hroby byly vytvořeny v pozdní době kamenné zhruba 2500 let před naším letopočtem, celkem jich archeologové našli devět.

Ve dvou hrobech byla zbudována dřevěná komora. „V ní byli pohřbeni dva muži význačného postavení, jelikož měli kamenné nástroje, sekerky a keramické nádoby,“ vysvětlila Vránová. Na vyvýšenině se podle ní pohřbívalo i po příchodu Keltů, kteří si zřejmě všimli zdejší mohyly z předchozí doby a pohřbívali v jejím okolí. Z této epochy pochází sedm nalezených žárových hrobů. Třetí období pohřbívání se týká Velké Moravy, jelikož archeologové objevili čtyři kostrové hroby z devátého století.

Záhadná kráva

Pozoruhodný a zatím nevysvětlený objev pochází z roku 2022 z trasy budoucí dálnice D35 v úseku mezi Sadovou a Hořicemi. Kromě pohřebiště z doby bronzové mezi obcemi Klenice a Horní Černůtky tam archeologové objevili také kosterní pozůstatky krávy s odříznutou hlavou uloženou v břiše.

Kostra krávy s hlavou oddělenou od těla
Zdroj: Muzeum východních Čech v Hradci Králové

Pochází zřejmě z období od 18. do 20. století. „Zvláštní na tom je, že kráva přišla o hlavu, která byla uložena do zřejmě vykuchaného břicha. Zvíře mělo i uříznuté rohy, také ty měla dané mimo. Nemáme pro to vysvětlení,“ popsala objev archeoložka Ludmila Němcová.

Sídliště z doby železné

Roku 2021 archeologové našli v trase stavěné dálnice D55 mezi Babicemi a Starým Městem na Uherskohradišťsku (dálnice bude zprovozněna ve čtvrtek 19. 12., pozn. red.) pozůstatky sídliště, které předběžně datují do mladší doby železné. Jde zhruba o období mezi lety 480 a 30 před naším letopočtem, kdy se rozvíjela laténská kultura.

„Jde o pozůstatky čtyř chat a dalších menších sídlištních objektů zahloubených do terénu s nálezy keramiky,“ přiblížila Lucie Trubelíková ze zlínské správy Ředitelství silnic a dálnic ČR. Nejstarším nálezem z tohoto místa je podle ní takzvaná štípaná industrie, v tomto případě šipka, z období mladšího paleolitu.

Nejdelší pravěká mohyla v Evropě

Pohřební mohyla o délce kolem 190 metrů s maximální šířkou 15,1 metru se letos našla na rozhraní katastrů obcí Dlouhé Dvory a Lípa. Vytvořili ji lidé, kteří patřili do kultury nálevkovitých pohárů, mohyla podle archeologů vznikla asi před šesti tisíci lety. Jde o jeden z nálezů v trase budoucí dálnice D35 mezi Sadovou a dálniční křižovatkou u Plotišť nad Labem na okraji Hradce Králové.

Nahrávám video
Zdroj: Univerzita Hradec Králové

„Představuje jednu z prvních monumentálních pohřebních památek v Evropě. Svou délkou kolem 190 metrů nemá mezi podobnými stavbami obdoby,“ řekl archeolog z Univerzity Hradec Králové Ladislav Rytíř. Nález je podle něj výjimečný tím, že archeologové znají i jeho kontext a okolí. Například v okolí se našlo asi dvacet dalších menších hrobů, které mají k hlavní mohyle určitě vztah.

S mohylami tohoto typu se archeologové v Česku setkávají především v severozápadních Čechách, na východě Čech zatím spolehlivě doloženy nebyly. „Zkoumaný exemplář navíc představuje nejdelší pravěkou mohylu nejen v našem regionu, ale pravděpodobně v celé Evropě,“ uvedl archeolog z UHK Petr Krištuf.

Dálnice pomáhají archeologům i v zahraničí

Fenomén dálnic je pro archeology důležitý nejen v České republice, ale obecně v celém středoevropském prostoru. Například polští archeologové letos narazili při stavbě dálnice A2 na starověkou nekropoli. Nález pochází z pátého nebo šestého století před naším letopočtem.

Tato nekropole obsahuje urnové i jámové hroby, které odpovídají tomu, jak se v té době lidé běžně pohřbívali – tělo mrtvého bylo nejprve spáleno, ostatky pak jeho příbuzní uložili do nádoby, kterou následně zakopali do země.

V tomto případě se navíc ukázalo, že se s ostatky manipulovalo: antropologická analýza odhalila, že přinejmenším v jedné nádobě byly kosti zemřelého uspořádány tak, že na dně nádoby byly uložené kosti z nohou a nahoře z lebky.

Jedná se pravděpodobně o pozůstatky lužické kultury, která v té době ve východní Evropě převládala a zasahovala i na území dnešní České republiky. Tato kultura byla v minulosti značně kontroverzní v národoveckých bojích. Němci i Poláci od ní totiž odvozovali svůj původ: jedna strana ji považovala za slovanskou, druhá za germánskou. A od této minulosti národy odvozovaly své „historické nároky“ na území.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
16:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 6 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 8 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.