Některé bakterie by mohly zvyšovat riziko rakoviny tlustého střeva. Důležitá je správná strava

Lidé, kteří mají ve střevním mikrobiomu určitý typ bakterií, mohou mít až o patnáct procent vyšší riziko, že onemocní zhoubným nádorem tlustého střeva nebo konečníku. Naznačil to nový výzkum, jehož závěry vědci představili na konferenci britského Národního institutu pro výzkum rakoviny.

O střevní mikrobiom se vědci a lékaři zajímají stále častěji. Tvoří ho různé bakterie, houby, kvasinky, viry nebo prvoci. Složení tohoto prostředí odborníci spojují se vznikem některých zdravotních potíží, jako jsou například úzkosti nebo nadváha.

Na druhou stranu „dobře“ složený mikrobiom může být přínosný při léčbě některých střevních nemocí – a zájem o transplantaci stolice v poslední době stoupá. 

Nebezpečný druh bakterií

Nová studie se zaměřila na vliv složení střevního mikrobiomu na riziko vzniku rakoviny tlustého střeva a konečníku. Během výzkumu vědci nejprve zkoumali genetická data a mikrobiomy asi čtyř tisíců lidí, kteří se dříve účastnili tří evropských studií.

Konkrétně výzkumníci zjišťovali, zda existují genetické variace spojené s přítomností určitých střevních bakterií. Celkem se vědcům podařilo identifikovat třináct takových genetických variací. Každá z nich obsahovala jiný druh střevních bakterií. 

Poté pomocí dalšího souboru dat – asi od 120 tisíc lidí – vědci zjišťovali, které z těchto variací jsou častěji přítomné v mikrobiomech pacientů trpících rakovinou tlustého střeva či konečníku.

Výsledky ukázaly, že větší riziko tohoto nádorového onemocnění měli ti lidé, jejichž mikroflóra obsahovala bakterie typu Bacteroidales. Jedná se o řád bakterií, který se běžně v lidských střevech vyskytuje. Dané nebezpečí bylo vyšší v rozmezí od dvou do patnácti procent.

Vědci tak potvrdili závěry předchozího výzkumu, který naznačil, že tyto bakterie jsou častěji přítomné u lidí právě s rakovinou tlustého střeva či konečníku. 

Potřeba dalšího bádání

I když by podle vědců daný druh bakterií při vzniku karcinomu mohl hrát určitou roli, mnoho otázek zůstává nezodpovězených. Jednou z nich je i to, zda se přímo jedná o příčinu dané nemoci.

„S rakovinou tlustého střeva by v první řadě mohly být spojené genetické změny samy o sobě, které by pak mohly danou variaci způsobovat,“ poznamenala hlavní autorka studie Kaitlin Wadeová z University of Bristol.

Rizikové variace v mikrobiomu by také mohly být důsledkem volby jídelníčku, domnívá se Wadeová. Některé potraviny totiž mohou riziko vzniku nádorů tlustého střeva buď přímo zvyšovat, nebo mít vliv na složení mikrobiomu.

Odborník na střevní mikrobiom profesor Tim Spector z londýnské King's College výsledky studie ocenil. Jedná se podle něj o důležitý krok správným směrem, který by mohl pomoct odhalit spojení mezi mikrobiomem a rakovinou tlustého střeva a konečníku. Podle něj je ale v této oblasti potřeba ještě mnoho dalšího výzkumu.  

„Problém je v tom, že neexistuje jediný viník,“ poznamenal pro deník Guardian Spector. „Je pravděpodobné, že se na míře rizika rakoviny tlustého střeva podílí stovky mikrobů,“ dodal s tím, že nejlepší obranou je v současné chvíli zdravá strava.

S tím, že je zapotřebí další bádání, souhlasí také Wadeová. Podle ní je nyní nutné určit konkrétní bakterie, které by na zvýšení rizika rakoviny tlustého střeva mohly mít vliv. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 14 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...