WHO i Africká unie kvůli mpox vyhlásily nejvyšší stupeň varování

Světová zdravotnická organizace (WHO) ve středu vyhlásila nejvyšší stupeň varování kvůli nové variantě virového onemocnění mpox v Africe, informovala o tom agentura DPA. Podle ní ale tento krok nemá žádné bezprostřední důsledky. Jeho cílem je především upozornit úřady na celém světě, aby se připravily na možné vypuknutí nemoci. Už v úterý zdravotnická agentura Africké unie vyhlásila nejvyšší stupeň ohrožení veřejného zdraví na celém kontinentu. Prudce infekční nemoc, dříve známá jako opičí neštovice, se šíří Afrikou i přes hranice států, vysvětlila svůj krok agentura.

„Je to něco, co by nás mělo znepokojovat všechny,“ uvedl generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus a zdůraznil potenciál dalšího šíření mimo Afriku. Jeho organizace vyhlášením „stavu ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu“ dala na doporučení nezávislých expertů.

„Není to jen další výzva, je to krize, která vyžaduje naši společnou akci,“ uvedl Jean Kaseya, předseda Centra pro kontrolu a prevenci nemocí v Africe (Africa CDC), jež je orgánem Africké unie.

Od ledna 2022 se v šestnácti afrických zemích objevilo 38 465 případů mpoxu a 1456 nakažených zemřelo. Letos je případů ve srovnání s loňským rokem o 160 procent více, píše AFP s odkazem na nejnovější data Africa CDC.

„Mpox už překročil hranice, postihl tisíce lidí napříč kontinentem. S těžkým srdcem, ale s neochvějným závazkem vůči našim lidem, vůči našim africkým občanům, oznamuji, že vyhlašujeme kvůli neštovicím stav ohrožení veřejného zdraví na celém kontinentu,“ doplnil Kaseya. Toto rozhodnutí umožní uvolnit finanční prostředky na pořízení vakcín a celoafrickou reakci na mpox.

Typická vyrážka spojená s opičími neštovicemi
Zdroj: Reuters

Výskyt této nemoci hlásí letos už nejméně třináct afrických zemí, včetně dříve nezasažených států, jako je Burundi, Keňa, Rwanda a Uganda. V roce 2024 bylo v těchto zemích dosud potvrzeno 2863 případů a 517 úmrtí, především v Demokratické republice Kongo. Počet podezřelých případů na celém kontinentu se vyšplhal přes 17 tisíc, což představuje výrazný nárůst oproti 7146 případům v roce 2022 a 14 957 případům v roce 2023. „To je jen špička ledovce, když vezmeme v úvahu mnoho nedostatků v oblasti dozoru, laboratorního testování a vysledování kontaktů,“ uvedlo Africa CDC.

Problém je, že podle AFP se už několik případů objevilo také například v Egyptě, Maroku nebo Jihoafrické republice, tedy v zemích, jež mají i bližší napojení na Evropu. To může usnadnit šíření i do dalších částí světa a je to důvod, proč se epidemickou situací zabývá už také Světová zdravotnická organizace.

Mpox je smrtící virová nemoc

Nemoc mpox je smrtelná zhruba pro tři procenta nakažených. Nákaza nejčastěji postihuje děti do patnácti let, které představují šedesát procent všech nakažených, uvádí Africa CDC.

Mpox je virové onemocnění, které se přenáší ze zvířat na člověka, ale přenáší se i těsným fyzickým kontaktem s osobou nakaženou virem. Novější varianty, jež se objevily tento rok, se zřejmě šíří snadněji, stačí už jen kratší kontakt než dříve. Experti ale současně upozorňují na nedostatek informací.

Projevuje se vyrážkou s puchýřky, pacienti také trpí horečkami, případně pociťují celkové vyčerpání. U lidí se tato nemoc poprvé objevila v roce 1970 právě v Kongu.

První opatření se chystají

Světová zdravotnická organizace už na začátku srpna vyzvala výrobce vakcín proti mpoxu, aby jí předložili vyjádření zájmu o zařazení do seznamu pro nouzové použití (EUL).

Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus 7. srpna 2024 oznámil, že vzhledem ke znepokojivým trendům v šíření této nemoci zahájil proces EUL vakcín proti mpox. Jedná se o proces povolení k mimořádnému použití, který byl speciálně vyvinut k urychlení dostupnosti nelicencovaných léčivých přípravků, jako jsou vakcíny, které jsou potřebné v mimořádných situacích v oblasti veřejného zdraví. Jedná se o časově omezené doporučení, které je založeno na poměru rizika a přínosu.

WHO žádá výrobce, aby předložili údaje, které zajistí, že vakcíny jsou bezpečné, účinné, mají zajištěnou kvalitu a jsou vhodné pro cílovou populaci. Udělení EUL urychlí přístup k vakcínám zejména pro ty země s nižšími příjmy, které dosud nevydaly vlastní národní regulační povolení. EUL také umožňuje partnerům včetně mezinárodní očkovací organizace Gavi a UNICEF pořizovat vakcíny pro distribuci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 17 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
1. 8. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.