Není blesk jako blesk. Meteorolog vysvětluje, které jsou nejnebezpečnější

Blesků je celá řada a žádný není stejný. Odlišný je sice každý jednotlivý blesk, ale dělí se do několika základních kategorií.

Blesk je silný elektrostatický výboj, který doprovází světelný efekt. Elektřina procházející kanály výboje rychle ohřívá okolní vzduch, který se zahřeje až na 30 tisíc °C. Vlivem expanze dojde k charakteristickému zvuku.

Zatímco světlo blesku je vidět okamžitě, zvuk hromu k pozorovateli dorazí se zpožděním. Z intervalu mezi bleskem a hromem se dá přibližně určit vzdálenost bouřky od místa pozorování.

Blesky mohou nabývat velmi podivných tvarů i neobvyklých rozměrů. Vždy záleží na konkrétních fyzikálních a klimatických podmínkách. Blesk může trvat i několik sekund.

Blesky vnitřní a do země, kladné a záporné

Primárně dělíme blesky na blesky vnitřní a blesky do země. U vnitřních blesků dochází k výboji mezi jednotlivými oblaky. Ze záporného centra oblaku vychází záporné blesky a z kladného centra blesky kladné.

Mnohem častěji se při bouřce objevují negativní (záporné) blesky, ale pokud dojde k posunutí kladného centra nebo pokud je záporné centrum již vyčerpáno, vyskytují se i blesky pozitivní (kladné). U končící bouřky můžeme kladný blesk dobře odlišit. Když totiž blesková aktivita postupně slábne a najednou se objeví jeden velmi silný blesk, jedná se s velkou pravděpodobností o blesk kladný, který vznikl po vyčerpání záporného centra oblaku.

Pozitivní (kladné) blesky jsou velmi nebezpečné kvůli své síle. Mohou být až desetkrát silnější než blesky negativní (záporné) a jejich trvání může být až desetkrát delší. Navíc mohou udeřit i několik kilometrů od bouřkového oblaku.

Blesky dělíme i podle toho, jak vypadají, například podle rozvětvenosti na čárové a rozvětvené. Čárový blesk je dlouhý elektrický výboj, ke kterému dochází mezi mrakem a zemí nebo mezi dvěma mraky. Jak napovídá jeho název, čárový blesk má tvar jasně svítící čáry, která je zalomená nebo klikatá.

Čárový blesk
Zdroj: Wikimedia Commons

Mívá bílou barvu, může však nabývat i barvy žluté, modré nebo červené. Téměř vždy ho doprovází hřmění. Opakem čárového blesku je blesk rozvětvený. Výboj rozvětveného blesku se rozpadá do mnoha větví, což bývá dobře viditelné. Jen malé procento větví se dotkne země a většina z nich zanikne v atmosféře.

Rozvětvený blesk
Zdroj: Pixabay

Mezi vzácněji se vyskytující blesky patří blesk perlový nebo stuhový. Perlový blesk – někdy označovaný taky jako blesk čočkový – trvá v porovnání s ostatními blesky nejdéle. Skládá se z jednotlivých svítících kulatých těles, která leží na jedné čáře, podobně jako perly na šňůrce nebo kuličky na růženci. Svítící kuličky blesku se objeví najednou, ale vybuchují a mizí postupně, jedna po druhé, a to za hlasitého zvukového efektu.

Stuhový blesk tvoří několik za sebou následujících rovnoběžných výbojů. Kanál blesku je velmi široký, tím pádem je tento blesk velmi dobře viditelný.

Stuhový blesk
Zdroj: Wikimedia Commons

Dalším z blesků je blesk plošný a pro řadu pozorovatelů může být nezajímavý. Nevidíme při něm totiž samotný kanál blesku, ale jen osvětlený oblak. Vzniká, když elektrický náboj mezi dvěma mraky není dostatečný k tomu, aby vznikl klasický čárový blesk. Vznikne proto pouze doutnavý výboj bez zvukového efektu, hromu. Na obloze je vidět plošný blesk jako rozptýlený světelný záblesk a výsledek vypadá, jako by mrak vzplanul, nebo se ostře vyrýsuje jeho obrys.

Blesk v oblacích
Zdroj: Wikimedia Commons

Do zvláštní skupiny blesků patří takzvané nadoblačné blesky, kterým se taky říká rudý skřítek nebo červený přízrak. Objevují se nad bouřkovými mraky, obvykle ve výškách 50 až 90 kilometrů nad povrchem země a k jejich vyfocení je potřeba citlivá vysokofrekvenční kamera.

Nadoblačné blesky
Zdroj: Martin Popek

Nejvíc blesků na světě se během roku objeví v Jižní Americe, konkrétně ve státě Venezuela. Pomyslné prvenství získalo město Maracaibo u stejnojmenného zálivu, kde se obloha osvítí při bouřkách blesky téměř 250krát za rok. 

Blesky nad jezerem Maracaibo
Zdroj: Wikimedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 16 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...