Nepravidelný spánek zvyšuje nebezpečí vzniku deprese, ukazuje výzkum

Lidé, kteří mají narušený spánkový režim, mohou mít vyšší riziko špatných nálad a depresí. Popisuje to nová studie, kterou publikoval npj Digital Medicine. Vědci proto zdůrazňují, že důležitý je nejenom počet prospaných hodin, ale i to, jestli člověk uléhá a vstává pravidelně.

Na blahodárné účinky pravidelného spánkového režimu pro lidské zdraví upozorňují odborníci dlouhodobě. Vědci z Michiganské univerzity se nyní zaměřili na to, jak tento faktor může ovlivňovat psychiku.

Pro svůj experiment měl tým k dispozici celkem 2115 čerstvě vystudovaných lékařů, jejichž průměrný věk byl 27 let. Vědci sice připustili, že se nejedná o reprezentativní vzorek celé společnosti, jde ale o poměrně velké množství lidí, kteří se během několika měsíců nacházeli v obdobné životní situaci.

Klíčová je pravidelnost

Studii tým provedl díky nositelné elektronice, smartphonovým aplikacím a dotazníkům. I když tento typ zařízení nedokáže měřit spánek tak přesně jako přístroje v laboratoři, umožnil jim dlouhodobě pozorovat velké množství lidí –⁠ a to aniž by je to v noci nějak rušilo.

„Díky těmto technologiím můžeme sledovat behaviorální a fyziologické faktory duševního zdraví v mnohem větším měřítku a přesněji než dříve. To nám otevírá zajímavé výzkumné možnosti,“ tvrdí neurovědkyně Yu Fangová z Michiganské univerzity. 

Následná analýza ukázala, že účastníci spící nepravidelně častěji trpěli špatnou náladou. Vykazovali také vyšší skóre deprese. To podle vědců svědčí o tom,  že režim je v tomto ohledu stejně důležitý jako to, kolik hodin člověk v posteli stráví. Lidem tak doporučují, aby se snažili dbát na to, aby uléhali i vstávali každý den přibližně ve stejnou dobu.

„Podle našich zjištění je konzistence spánku nedoceněným faktorem, na který se potřebujeme při léčbě depresí a ve snahách o zlepšení kvality života zaměřit,“ poznamenal neurovědec Srijan Sen z Michiganské univerzity.

V budoucnu se vědci ve svém výzkumu chtějí zaměřit i na další aspekty spánkové hygieny. Chtějí také sledovat různé skupiny lidí, a to třeba rodiče malých dětí, kteří často nemohou mít svůj spánkový režim zcela pod kontrolou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 13 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 20 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...