New York je pod sněhem. Za bílou nadílku může jezerní efekt

Východní pobřeží státu New York zasypal sníh. Za bílou záplavu může kombinace několika zajímavých meteorologických jevů.

Americký stát New York má za sebou víkend plný sněhu, alespoň v některých oblastech. Napadly ho až dva metry – například stanice Orchard Park jižně od města Buffalo hlásí dokonce přes dvě stě centimetrů sněhu. V kombinaci s větrem, který poslední dny sněžení doprovázel, se tvořily obrovské závěje, které zasypaly nejen auta na silnicích. Obrovská masa sněhu také vzbuzuje obavy o nosnost střech, které pod jeho náporem hrozí zřízením.

Jezera mohou za sněžení

Z velkoprostorového pohledu byla příčinou této mimořádné situace především poměrně stabilní a hluboká brázda nízkého tlaku vzduchu, která se nad východní oblastí severní Ameriky udržuje od poloviny minulého týdne. V jejím týlu pronikl studený arktický vzduch daleko na jih a teploty na severovýchodě USA klesly často pod -5 °C, což je asi o 10 až 15 stupňů méně, než je v této roční době obvyklé.

Příliv arktického vzduchu by ale sám o sobě nestačil – navíc jde o poměrně suchý vzduch, který je schopen vyprodukovat jen mírné sněžení, které by samo o sobě přineslo jen pár centimetrů sněhu. Tím hlavním faktorem vedoucím k extrémnímu sněžení jsou totiž Velká jezera na hranicích mezi Spojenými státy americkými a Kanadou. V jejich oblasti dochází ke vzniku takzvaného jezerního efektu.

Ten se může vyskytnout během chladného období, když studený vzduch proudí přes větší, relativně teplé vodní plochy. Studený vzduch se nad nimi zespodu ohřívá a zvlhčuje. Díky tomu se vytváří instabilní teplotní zvrstvení. Ohřáté masy vzduchu obohacené o vlhkost pak stoupají vzhůru, kde se ochlazují, a následně dochází ke kondenzaci vodní páry v nižších vrstvách atmosféry.

Důsledkem jsou plošně poměrně úzké, ale o to intenzivnější pásy srážek, v zimě tedy v podobě vydatného sněžení. Aby jezerní efekt nastal, musí teplotní rozdíl mezi vodní hladinou a teplotou ve výšce 1,5 kilometru dosáhnout minimálně 13 stupňů Celsia, aby byl k dispozici dostatek energie pro tvorbu silných a dlouhotrvajících srážkových pásů. A pokud se směrem po větru ještě zdvihá terén u pobřeží, dochází k dalšímu návětrnému zesílení srážek.

Sněhová záplava

Při aktuální situaci byl rozdíl teploty výrazně vyšší – vzhledem k roční době je teplota vody Velkých jezer ještě poměrně vysoká – mají kolem 8 stupňů, zatímco vzduch ve výšce jednoho a půl kilometru měl až -15 °C, rozdíl tak často přesahoval 20 stupňů. To vedlo k velké intenzitě sněhových srážek – výjimkou nebylo ani přes deset centimetrů sněhu za pouhou hodinu! A objevily se i sněhové bouřky.

Dalším klíčovým faktorem určujícím, kde napadne kolik sněhu, je směr větru. Ten je zásadní, neboť ovlivňuje takzvanou efektivní délku větru nad volnou vodní hladinou. Čím delší je tato trasa, tím větší množství tepla a vlhkosti může vzduch z jezera získat. Pro dostatečné nabrání tepla a vlhkosti, aby se mohly vyvinout silné sněhové přeháňky, je nutné urazit alespoň 100 kilometrů. U Erijského a Ontarijského jezera je zvláště při jihozápadním až západním větru délka výrazně větší, a právě toto uspořádání proudění nastalo i během posledních dnů.

Typickou vlastností takto vzniklých srážek je také jejich velká prostorová rozdílnost – vzhledem k už zmíněné malé šířce srážkových pásem, která bývá často jen pár kilometrů, může v jedné oblasti spadnout přes metr sněhu, zatímco v nedalekém okolí nasněží sotva pár centimetrů – i zde tedy rozhoduje malá změna směru větru o tom, kterou oblast sníh zasype a kterou mine.

I když aktuální naměřené výšky sněhu v některých oblastech jsou mimořádné a pro stát New York za 48 hodin rekordní, z různých úhlů pohledu zažily Spojené státy americké ještě intenzivnější situace s jezerním efektem. Hodinové maximum činí 30 centimetrů, dvanáctihodinové dokonce 101 centimetrů. A za delší období pak drží rekord únor 2007, kdy během 10 dnů napadlo 358 centimetrů! Jezerní efekt se samozřejmě může vyskytnout i jinde ve světě, kde budou splněny podobné podmínky jako u Velkých jezer, a to samé platí u břehů relativně teplých moří, což znají například obyvatelé Rujány. V Česku podobně velké vodní plochy nejsou, zde tedy tento efekt pozorovat nemůžeme.

Současná epizoda extrémního sněžení u Velkých jezer už končí, neboť brázda nízkého tlaku se odsune k východu a v oblasti se začne mírně oteplovat. Vzhledem k nočním teplotám klesajícím pod nulu by ale aspoň v nejbližších dnech nemělo být tání masivní a nemělo vést k masivnímu zatopení níže položených míst.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 15 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...