K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
Virus HIV způsobuje nemoc AIDS, která je bez léčby smrtelná. Existuje neuvěřitelně malá pravděpodobnost, že se u člověka vyskytne výjimečná mutace, která dává přirozenou imunitu vůči této nemoci. Třiašedesátiletý muž z Norska mezi tyto šťastlivce bohužel nepatřil.
Udržoval se při životě léčivy, která dnes umožňují vést i s HIV poměrně normální život – ty vycházejí z objevů českého profesora Antonína Holého. Nečekal, že by se mohl z nemoci úplně vyléčit, takových případů je zatím jen několik.
Trvalo to až do doby, než se na něj usmálo štěstí a onemocněl rakovinou krve. Tato věta může znít absurdně a cynicky, ale opak je pravdou.
Lékaři mu vůči této chorobě nabídli řešení: mnohdy zaberou kmenové buňky od blízkého příbuzného. A tak Nor poprosil svého bratra, zda by mu je nedaroval. Ten souhlasil a při odběrech se ukázalo něco nečekaného – dárce měl kromě zdravých kmenových buněk i výše popsanou vzácnou mutaci, která umožňuje překonat HIV.
Od transplantace uplynuly čtyři roky, teprve teď ale vědci zveřejnili výsledky. Nor už dva roky nevyužívá antiretrovirální terapii, která bránila množení HIV v těle, a při testech se u něj od té doby přesto nepodařilo odhalit ani jednu částečku smrtícího viru. A jako bonus překonal také rakovinu.
Jak léčba funguje?
Retrovirová léčba HIV založená na lécích profesora Holého kombinuje typicky více přípravků současně, aby bránila viru v množení – počet jeho částic pak klesne na množství, kdy už nepředstavuje nebezpečí. Léky se ale musí brát zbytek života, při vysazení totiž dochází k opětovnému množení viru.
Transplantace kmenových buněk je něco radikálně jiného. Když se jimi nahradí buňky v kostní dřeni příjemce, dojde k úplnému restartu imunitního systému, který začne vyrábět zdravé krevní a imunitní buňky v těle s mutací, která se s virem bez problémů vypořádá. Virus pak v ideálním případě zmizí z těla úplně.
Tyto zákroky se provádějí jenom výjimečně, protože jsou náročné a hlavně se musí najít ideální dárce, který nese správný gen a navíc má dostatečně shodnou genetiku kmenových buněk. Tento případ je z asi desítky provedených úspěšných transplantací kostní dřeně pro léčbu HIV prvním, kdy se využila ta od příbuzného.
„Bylo to jako vyhrát dva jackpoty v loterii,“ řekl šťastný muž z Osla, který si přeje zůstat v anonymitě, agentuře AFP.
