Norští archeologové objevili 1700 let starou deskovou hru. Kopíruje římský vzor

V norské archeologické lokalitě Ytre Fosse našli vědci z Univerzity v Bergenu deskovou hru podobnou šachům nebo vrhcábům –⁠ a inspirovanou římskou obdobou. Zřejmě sloužila k posilování vztahů mezi obchodníky.

Hra je stará asi 1700 let, pochází z doby železné. Našli ji poblíž důležité obchodní cesty, v kruhové jámě na lokalitě Ytre Fosse. Jáma byla plná černého prachu ze spáleného dřeva, kromě hry v ní archeologové našli také mnoho dalších ohořelých předmětů –⁠ od kusů kostí přes úlomky nádob až po bronzovou jehlu nebo úlomky skla. Vědci se domnívají, že šlo o žárový hrob, ve kterém byla pohřbena nějaká důležitá osoba obklopená zbožím, které převážela.

Desková hra nalezená v Norsku
Zdroj: University Bergen

Z deskové hry se v tomto hrobě dochovalo 18 figurek podobných žetonům používaným dnes v dámě. Podle Mortena Ramstada, který se na výzkumu podílel, se podařilo objevit většinu sady.

„Objev hracích kamenů z pozdní doby železné je velmi výjimečný nejen v Norsku, ale i v celé Skandinávii,“ uvedli archeologové. „Žetony i kostky patřily k deskové hře, která byla inspirována římskou hrou Ludus latrunculorum. Jejím majitelem byla zřejmě vysoce postavená osoba, která patřila k elitě místního kmene,“ informovali vědci v tiskové zprávě.

Ludus latrunculorum byla římská desková hra, která se podobala šachům nebo vrhcábům. Stala se oblíbenou také mezi Germány a díky tomu se rozšířila i na sever Evropy.

Důkaz styků s Římem

Ytre Fosse je důležitým místem zejména kvůli své geografické poloze. V době železné tudy vedla obchodní cesta spojující severnější části Norska se zbytkem Skandinávie i zbytkem Evropy. Tato námořní cesta byla tak důležitá, že dostala název Nordvegen –⁠ a podle ní pak dostalo jméno celé Norsko.

Nález deskové hry je podle archeologů důkazem styků této oblasti s Římskou říší. Tam byla taková zábava velmi oblíbená; hráči patřili mezi aristokracii. Schopnost hrát takové hry podle Ramstada dokazovala, že daný člověk má jak mentální schopnosti, tak i dostatek času (a tedy peněz) se takové činnosti věnovat. Bohatí obchodníci nebo aristokrati, kteří zde žili, v ní měřili své síly, intelektuální schopnosti a tím prohlubovali vazby mezi sebou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 15 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...