Nová laboratoř u Prahy bude vyrábět léčivé aktinium-225. Pomáhá proti rakovině

Nahrávám video

Ústav jaderné fyziky Akademie věd ČR v Řeži u Prahy vybudoval laboratoř pro přípravu radionuklidu aktinium-225, který má uplatnění při léčbě rakoviny. Využitelný je hlavně při léčbě malých nádorů a metastáz. Ústav na projektu spolupracuje s německou společností Eckert & Ziegler Radiopharma, která do vývoje přístrojů a technologie investovala sto milionů korun.

Čeští vědci poskytli know-how a po skončení půlročního testovacího provozu budou aktinium dodávat německému partnerovi jako surovinu pro výrobu léčivých preparátů. Pokud se podaří zavést průmyslovou výrobu ve velkém, půjde o průlom při léčbě rakoviny, řekl Jan Ráliš z oddělení radiofarmak.

„Počítá se s tím, že se tady bude vyrábět pět tisíc pacientských dávek ročně. Pak bude snaha postavit velkou fabriku v Německu, kde by se vyráběly desítky tisíc dávek ročně, což je otázka několika let,“ nastínil Ráliš.

Podobně vybavená laboratoř pro výrobu tohoto typu radionuklidu podle něj v Česku dosud není. „Je to velká výzva, protože aktinium je potenciálně velmi úspěšné v léčbě rakoviny a momentálně je ho velký nedostatek,“ dodal Ráliš.

Premiér Petr Fiala (ODS), který si v úterý laboratoř prohlédl, označil její vznik za příklad dobré praxe. Podotkl, že rakovina je obrovský problém pro společnost a jakýkoliv krok k její cílenější léčbě je potřeba podporovat. „Pokud se povede, co si od toho slibujete, tak to přináší naději na vyléčení tisícům pacientů, kteří bojují s rakovinou, a vlastně i těm, jejichž léčba je v současné době obtížná, ne-li skoro nemožná,“ prohlásil premiér.

V laboratoři má pracovat čtyři až pět odborníků. K dispozici budou mít boxy obložené 40 tunami olova, bezpečnost práce operátorů je kvůli uvolňování radonu nezbytná. „Celý princip je v tom, že se na cyklotronu ozařuje radium 226, které se přemění na aktinium-225 a my ho odseparujeme, finálně zabalíme a pošleme dál. Výstupní radiochemikálie se posílá kolegům do Německa, oni z toho budou dělat farmakum nebo prodávat zákazníkům radionuklid,“ popsal proces Ráliš.

Léky pro praxi

Podle vedoucího oddělení radiofarmak Ondřeje Lebedy je cílem dosáhnout přípravy tohoto radionuklidu v měřítku, které už je zajímavé z hlediska klinické praxe. „Pro nás je ten výzkum nesmírně zajímavý, protože patříme mezi několik málo míst na světě, která se věnují této problematice. Je to technologie rozhodně unikátní, je to technologická výzva a v následujícím půlroce se budeme věnovat tomu, abychom to, co jsme navrhli, otestovali,“ dodal Lebeda.

Aktinium-225 vysílá kaskádu částic alfa o vysoké energii, ale s velmi krátkým doletem v tkáni. Umožňuje tak přesné zacílení léčby i na malé nádory včetně nepatrných metastáz, aniž by se významně poškodila okolní zdravá tkáň. Radionuklid se připojí na vhodný nosič, například na protilátku nebo peptid, které rozpoznávají struktury charakteristické pro daný typ nádoru. Právě to je předpokladem vysoce selektivního působení záření alfa na nádorové buňky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 27 mminutami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 17 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
včera v 09:00

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026
Načítání...