Nová vakcína proti obrně zklamala vědce. V Africe vyvolala dvě nová ohniska

Vědci a lékaři doufali, že nová očkovací látka proti dětské obrně nebude vyvolávat další nákazy vedoucí k ochrnutí. V Africe se přesto našla dvě ohniska, kde děti ochrnuly právě v souvislosti s touto vakcínou.

Minulý týden organizace Globální iniciativa pro vymýcení dětské obrny (GPEI) oznámila, že sedm dětí v Africe ochrnulo v důsledku dětské obrny, přičemž nemoc u nich vyvolaly kmeny polioviru pocházející z vakcíny určené k prevenci této nemoci.

  • Dětská obrna, též dětská přenosná obrna nebo poliomyelitida (latinsky poliomyelitis) je virové infekční onemocnění člověka. Původcem je poliovirus z čeledi Picornaviridae. Přibližně 90 až 95 procent infekcí nezpůsobuje žádné symptomy.
  • Mozková obrna, dříve dětská mozková obrna (zkráceně DMO) je označení pro soubor nenakažlivých a neprogresivních poruch vývoje motorických oblastí mozku nebo jejich jiné poškození v raném stádiu vývoje, jejichž důsledkem jsou zejména poruchy hybnosti.

Lékaři našli dvě nezávislá ohniska: šest případů je z Demokratické republiky Kongo a jeden v sousedním Burundi. Takové situace jsou běžné – v Africe, Jemenu a dalších zemích jich bylo v loňském roce hlášeno 786. Jiné je to ale v tom, že podle prohlášení GPEI je těch sedm případů spojených s novou vakcínou proti dětské obrně, která byla přitom pečlivě navržena tak, aby se tomuto problému vyhnula.

Jedná se o očkovací látku, která se označuje jako „nová orální vakcína proti dětské obrně typu 2“ neboli nOPV2. Zavedli ji teprve před dvěma lety a celou tu dobu vakcinologové detailně sledovali, jestli nemůže vyvolat – podobně jako starší typy vakcín – výjimečně i onemocnění. Když se nyní ukázalo, že může, označují to experti za problém.

„Je to zklamání, ale ne zcela neočekávané,“ uvedl pro odborný časopis Science šéf GPEI Aidan O'Leary. Nová vakcína sice není dokonalá, přesto je podle výsledků pozorování mnohem lepší než ta, kterou z velké části nahradila – starší typ mOPV2. Riziko vzniku onemocnění je s ní „mnohem, mnohem nižší“, říká Ananda Bandyopadhyayová z Nadace Billa a Melindy Gatesových.

Lepší řešení neznáme

Vakcína je výrobně levná, snadno se aplikuje a také převáží a skladuje. Podle expertů je jednoznačně nejlepší vakcínou pro eliminaci dětské obrny v chudých oblastech, kde chybí čistá voda a hygienické podmínky. Děti totiž vylučují nějakou dobu po očkování oslabený virus z vakcíny do stolice – v těchto podmínkách proto získávají imunitu i ti, kteří nejsou sami přímo očkováni.

Jenže tam, kde je proočkovanost proti dětské obrně nízká, se ve vzácných případech může virus z vakcíny šířit mezi neočkovanými nebo nedostatečně očkovanými lidmi ještě několik měsíců a nashromáždit potom dostatek mutací, aby se změnil z neškodné formy do podoby, kdy opět může způsobovat paralýzu.

GPEI se už řadu let pokouší tato ohniska vymýtit dalším očkováním, jenže často tím vyvolá nová. Proto před dvanácti lety začali manželé Gatesovi hledat skrze svoji nadaci řešení – jejich vědci upravili vakcínu tak, aby se virus nemohl tak rychle měnit. Upravená látka se používá už dva roky – podalo se přes půl miliardy dávek ve 28 zemích světa. 

„Jedná se zjevně o mimořádně vzácnou událost,“ dodává O'Leary. Do budoucna je podle něj hlavním úkolem zjistit, jak vzácné to doopravdy je. Prvotní analýzy říkají, že kdyby se místo upravené vakcíny použila ta starší, nevznikla by dvě nová ohniska, ale bylo by jich třicet až čtyřicet. 

  • Dětskou obrnu nelze vyléčit. Je možné jí pouze zabránit imunizací. Imunitu mohou lidé získat po očkování nebo poté, co byli infikováni virem. K dispozici jsou dva typy vakcín: inaktivovaná vakcína proti dětské obrně (IPV) a živá atenuovaná ústy podávaná vakcína proti dětské obrně (OPV). Obě jsou proti polioviru vysoce účinné.
  • I když OPV vakcína se v EU nepoužívá, v některých zemích, ve kterých dochází k přenosu divokého polioviru, se ke zvládání nákazy stále ještě používá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 15 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 21 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...