Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.

Bonobo Kanzi se v roce 2024 v zařízení Ape Initiative v americkém Des Moines zapojil do prvního systematického pokusu, který u lidoopů sledoval schopnost předstírané hry. Na stole stály průhledné plastové kelímky a džbán. Výzkumník do nich „naléval“ neexistující džus a Kanzi měl určit, který kelímek nápoj obsahuje. Správně volil ve 34 z 50 pokusů. Když dostal na výběr mezi skutečným a předstíraným džusem, ve 14 z 18 případů sáhl po skutečném. Výsledky zveřejnil časopis Science.

Vedoucí autorka studie Amalie Bastosová ze skotské univerzity v St. Andrews připomíná, že podobné pokusy opakovaně narušují představu o výjimečnosti člověka. „V našem oboru se často objevují tvrzení, čím vším je člověk jedinečný. Pak to ale vědci ověří a zjistí, že zase tak jedineční nejsme. I zvířata dokážou vytvářet druhou rovinu reality, tedy představivost,“ uvedla.

Věda podcenila inteligenci lidoopů

Ještě před několika desetiletími by Kanziho výsledky vědci považovali za nepravděpodobné. V 90. letech už sice uznávali, že lidoopi řeší problémy, používají nástroje, vytvářejí pevné sociální vazby, učí se znaky a poznají se v zrcadle, otázky představivosti, kultury nebo chápání mysli druhých však zůstávaly otevřené.

Schopnost měnit názor podle kvality důkazů prokázali šimpanzi v rezervaci Ngamba v Ugandě. Výzkum vedla srovnávací psycholožka Hanna Schleihaufová z Utrechtské univerzity. V každém pokusu stály před šimpanzem dvě krabice, jejichž obsah neviděl. Výzkumník nejprve jednou z nich zatřásl. Zvuk naznačoval, že by uvnitř mohlo být jídlo. Šimpanz si na základě tohoto nepřímého signálu vybral, kterou krabici chce.

Tím ale pokus nekončil. Vědci následně otočili druhou krabici tak, aby šimpanz dovnitř přímo viděl. Uvnitř ležel předmět připomínající jablko, tedy mnohem přesvědčivější důkaz přítomnosti potravy než původní zvuk třesení.

Šimpanz pak dostal možnost své rozhodnutí změnit. Mnozí to skutečně udělali – opustili původní volbu založenou na slabším nepřímém signálu a přešli ke krabici, která nabízela silnější a přímý důkaz. Zvířata tak nejednala setrvačně, ale dokázala své rozhodnutí přehodnotit podle nových informací.

„Pokud máte pro nějaké přesvědčení určitý důvod a pak zjistíte, že tento důvod neplatí, měli byste se svého přesvědčení vzdát. A přesně to šimpanzi dělali,“ uvedla Schleihaufová.

Sloní paměť šimpanzů

Další výzkum se zaměřil na dlouhodobou paměť. Tým kognitivního vědce Christophera Krupenyeho z Univerzity Johna Hopkinse ukazoval šimpanzům fotografie bývalých členů skupiny vedle snímků neznámých jedinců. Pomocí sledování očí vědci zjistili, že zvířata věnovala výrazně více pozornosti tvářím, které znala. Jeden šimpanz takto poznal dva někdejší druhy, které neviděl 26 let.

Vědci také stále častěji mluví o kultuře u lidoopů. Filozofka Kristin Andrewsová upozorňuje, že různé skupiny šimpanzů používají stejná gesta s odlišným významem. V jedné komunitě znamená kousnutí do listu výzvu ke hře, v jiné signalizuje zájem o páření. Některé skupiny používají dřevěná kladiva, jiné kamenná. Jedinci, kteří přecházejí mezi skupinami, se tak musí učit nové „zvyky“ podobně jako lidé v cizím prostředí.

Podle Andrewsové by tyto kulturní rozdíly měly hrát roli i v ochraně přírody. Nejde jen o záchranu druhu jako celku, ale také o zachování jedinečných kultur jednotlivých populací, které mohou nenávratně zmizet, i když druh přežije.

Všech sedm druhů lidoopů dnes patří mezi ohrožené či kriticky ohrožené. Vědci upozorňují, že čas na hlubší pochopení jejich vnitřního světa se krátí stejně rychle jako jejich počty v přírodě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 6 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 13 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...