Nový výzkum odhalil nečekaný důsledek změny klimatu. Krabi mohou přicházet o čich

Kyselejší oceány znamenají pro řadu druhů zvířat problémy. Vědci teď ukázali, jak to může dopadnout na ekonomicky důležité kraby.

Změna klimatu způsobená lidskou činností se na pevnině projevuje hlavně vyššími teplotami. Ale její dopad je cítit i pod vodou. S tím, jak do oceánu proniká stále více oxidu uhličitého, se voda stává kyselejší. Tato změna je velmi rychlá. Řada organismů žijících v moři se s ní proto nedokáže vyrovnat. 

Patří mezi ně i krabi. V kyselejší vodě podle výzkumu přicházejí o čich, který je pro ně důležitý, jelikož pomocí něj vyhledávají svou potravu.

Pokud bude tento trend pokračovat, mohlo by to mít dopad i na velikost krabích populaci, což v důsledku znamená problém i pro člověka, protože krabi patří mezi hospodářsky velmi důležitá zvířata.

Vědci to popsali v odborném časopise Global Change Biology, přičemž se cíleně zaměřili právě na hodně využívaného kraba Metacarcinus magister, který žije na západním pobřeží Severní Ameriky. Říká se jim tam Dungeness a na západním pobřeží USA jde o jednu z nejčastějších kořistí rybářů.

Metacarcinus magister
Zdroj: Wikimedia Commons

Problém pod hladinou

Populace těchto krabů v posledních letech klesá. Když vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) zkoumali příčiny, zjistili, že jich je rovnou víc. Tito tvorové totiž jen špatně snášejí vyšší výskyt řas, nízký obsah kyslíku ve vodě a vlny mořských veder. Všechny tři tyto faktory se přitom zhoršují vlivem klimatických změn. 

Nový výzkum odhalil ještě jednu hrozbu, a to acidifikaci neboli okyselování oceánů vlivem vyšší koncentrace oxidu uhličitého. To škodí celé řadě druhů od korálů až po měkkýše, jimž zhoršuje vytváření a udržování jejich vápenatých schránek, ve kterých se ukrývají. Kyselá voda narušuje jejich pevnost, zvířata potřebují mnohem více energie na to, aby je udržovala. A také podle některých studií ovlivňuje chování části druhů ryb. 

U krabů je narušení jejich smyslů velký problém. Mají špatný zrak, takže se při všem důležitém spoléhají na čich – hlavně při hledání kořisti a při úniku před predátory. Každý krab má sadu malých tykadel, pomocí nichž umí vycítit chemické signály, jež se šíří vodou. Když se k němu dostane zápach, který by ho mohl zajímat, začne tykadly mávat intenzivněji – jako by člověk začal rozšiřovat nozdry.

V experimentu vědci otestovali, jak krabi reagují na dva druhy prostředí – jedno s normálními podmínkami vody a druhé se zvýšenou koncentrací oxidu uhličitého. Biologové sledovali, jak se krabi chovají, když se do vody vypustí chemické signály.

Zjistili, že v normálním prostředí krabi mrskají tykadly velmi živě, více než v jejich přirozeném prostředí, kde je voda kyselejší. A naopak, bylo-li ve vodě více CO2, tykadla se v nich téměř nepohybovala. Zvířata začala v tomto prostředí reagovat teprve tehdy, když se do vody dostala asi desetinásobně vyšší koncentrace chemických podnětů, než je běžné.

Přímý útok na krabí smysly

Přesná příčina toho, proč zvířata reagují slaběji, není zatím úplně jasná. Ale všechny doposud získané důkazy směřují k vysvětlení, že zvýšená hladina CO2 zřejmě narušuje nervovou reakci, jež podněcuje kraby k rychlejšímu mrskání tykadly. Neboli – kyselejší oceány přímo snižují schopnost těchto korýšů vnímat svět kolem sebe.

Další velkou a klíčovou neznámou je to, jak moc to v reálném světě kraby ovlivňuje. Spoluautorka studie Cosima Porteusová přiznává, že to zatím není prozkoumané, ale logicky by to mít vliv mělo: pokud mají problém s hledáním potravy, pak jim musí chybět energie například na rozmnožování. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 15 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...