Nový Zéland zasáhlo nejrozsáhlejší bělení mořských hub v historii

Nový Zéland se potýká s nejrozsáhlejším bělením mořských hub v historii, informoval deník The Guardian s odvoláním na vědce. Poté, co se oceány extrémně oteplily, zbělaly miliony těchto mořských tvorů.

Už v květnu vědci upozornili na to, že poprvé našli vybělené mořské houby u jižního pobřeží Nového Zélandu. Původně odhadovali, že zasaženy byly stovky tisíc tvorů. Když ale prozkoumali okolí ostrovní země, zjistili, že se jev týká milionů, možná i desítek milionů houbovců.

  • Houbovci neboli živočišné houby jsou jednodušší, většinou mořští živočichové s vakovitým tělem. Výjimečně mohou dosahovat průměru až 2,5 metru. Bývají většinou asymetrické, jen místy s náznaky paprsčité symetrie. Žijí přisedle, jen larvy jsou plovoucí. Buňky nevytvářejí pravé tkáně, metabolizují a dýchají samy za sebe, mnohé mohou měnit funkci podle změny umístění. Živí se filtrováním drobných organismů z vody.
  • Jsou to hermafrodité nebo gonochoristi. Množí se i nepohlavně pučením, tvořením gemulí i po odlomení části, neboť mají ohromnou schopnost regenerace.

„Jedná se nejspíše o nejpočetnější a nejrozsáhlejší případ tohoto úkazu, který byl kdy na světě zaznamenán, rozhodně ve studených vodách,“ řekl mořský ekolog z Victoria University James Bell.

První případy zaznamenal Bellův tým blízko národního parku Fiordland. Na základě tohoto zjištění bylo do okolí vysláno více plavidel, aby se zjistilo, jak rozsáhlé jsou škody. „Týmy nahlašovaly vybělené houbovce skoro všude, kam dojely, proto se domníváme, že se jedná o desítky milionů kusů,“ uvedl Bell.

Podle něj předběžné výsledky experimentů podniknutých v průběhu poslední cesty ukázaly, že teplá voda je pravděpodobnou příčinou bělení.

Důležitost symbiózy

Mnohé mořské houby jsou závislé na symbiotických organismech, které v nich fotosyntetizují, poskytují houbám potravu a někdy i produkují chemické látky odrazující predátory.

Houbovec pod mikroskopem
Zdroj: Wikimedia Commons

Vědci uvedli, že typ mořské houby, který zkoumali, se zřejmě začal zbavovat těchto koexistujících organismů, jež také dodávají houbě barvu. „V případě chorošovky se domníváme, že po zvýšení teploty mořské vody houby začaly vyhánět symbionty a zůstaly obnažené,“ prohlásil podle BBC Bell. „Je to podobné jako v případě bělení korálů, které bylo zaznamenáno v tropických vodách,“ dodal.

  • Je velká až pětatřicet centimetrů. Má talířovitý tvar a k podkladu je přichycena pouze úzkou stopkou. Vrchní strana je soustředně rýhovaná a paprsčitě zvlněná, tyto nerovnosti napomáhají k chytání a usměrňování organických usazenin, které spolu s planktonem slouží jako potrava. Podobá se povrchu některých chorošů, ale uprostřed jsou navíc prstovité výčnělky.

Zatímco některé druhy se mohou ze silného bělení zotavit, ne všechny to podle Bella dokážou.

Dvě vlny mořských veder na Novém Zélandu zapříčinily rekordní zvýšení teploty oceánů, v některých oblastech stouply teploty až o pět stupňů oproti obvyklým hodnotám, uvedl oceánograf z Otažské univerzity (University of Otago) Robert Smith.

„Na severní a jižní hranici Nového Zélandu jsme zažili nejdelší a nejsilnější vlny veder za posledních čtyřicet let, od roku 1981, kdy se začaly teploty oceánů měřit pomocí satelitů,“ řekl Smith. V některých oblastech začala vedra již v září loňského roku a teprve nyní skončila. Podle vědců je neobvyklé, že tyto nadprůměrně vysoké teploty trvají tak dlouho.

„Některým organismům nevadí den nebo týden nadprůměrných teplot. Následky začneme skutečně pociťovat po delší době. Je to pro nás nyní takový vhled do budoucnosti, jak budou oceány pravděpodobně vypadat pro generace našich dětí a vnoučat,“ uzavřel Smith.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 1 hhodinou

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 18 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
včera v 09:00

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026
Načítání...