Objev tří „červených monster“ zpochybňuje současné modely vzniku galaxií

Vesmírné objekty jsou tak nepředstavitelně velké, že jim astronomové dávají poetické názvy. V kosmu tak vědci pozorují modré nadobry i červené trpaslíky a mnoho dalších objektů s pozoruhodnými jmény. Nyní skupina astrofyziků přišla s něčím novým. S červenými monstry.

Mezinárodní tým pod vedením Ženevské univerzity identifikoval tři masivní galaxie, téměř stejně hmotné jako Mléčná dráha, které vznikly již během první miliardy let po Velkém třesku. Tento překvapivý objev umožnil vesmírný dalekohled Jamese Webba. Výsledky naznačují, že vznik hvězd v raném vesmíru byl mnohem efektivnější, než se dosud předpokládalo, což zpochybňuje dosavadní modely vzniku galaxií.

Dva modely

V teoretickém modelu, který vědci doposud upřednostňují, se galaxie formují postupně v rozsáhlých „halech“ temné hmoty. Halo temné hmoty zachycuje plyn (atomy a molekuly) do gravitačně vázaných struktur. Obvykle se v galaxiích přemění na hvězdy maximálně asi dvacet procent tohoto plynu.

Halo temné hmoty označuje oblast kolem galaxie (nebo galaktického shluku), ve které je temná hmota rovnoměrně rozprostřena. Tato hmota nevytváří žádné viditelné objekty jako hvězdy nebo planety, ale její gravitační vliv je klíčový pro stabilitu galaxie a její pohyby.

Ve zjednodušené podobě se temná hmota ve formě hala kolem galaxie chová jako obálka, která ovlivňuje pohyb hvězd a plynu uvnitř galaxie. Například, bez přítomnosti temné hmoty by rychlost, s jakou se hvězdy pohybují kolem středu galaxie, byla mnohem nižší, než jaká je ve skutečnosti.


Nové poznatky ale tento názor zpochybňují. Vědci odhalili, že masivní galaxie v raném vesmíru byly možná mnohem efektivnější ve výstavbě hvězd než jejich pozdější protějšky a rostly mnohem rychleji, než se dosud předpokládalo.

Objev červených monster

Možnosti Webbova dalekohledu umožnily astronomům systematicky studovat galaxie ve velmi vzdáleném a raném vesmíru, což jim poskytlo pohled na prachem zahalené galaxie. Analýzou zjistili, že většina zdrojů odpovídá stávajícím modelům.

Našli ale také tři překvapivě hmotné galaxie s hvězdnými hmotnostmi srovnatelnými s dnešní Mléčnou dráhou. Ty tvoří hvězdy téměř dvakrát efektivněji než jejich protějšky s nižší hmotností a galaxie v pozdějších dobách. Vzhledem k vysokému obsahu prachu, který jim na snímcích dodává výrazně červený vzhled, dostaly přezdívku „červená monstra“.

„Naše výsledky mění chápání vzniku galaxií v raném vesmíru,“ uvedla hlavní autorka nové studie Meng-Jüan Siao. „Hmotnost těchto červených monster jsme doposud neznali, protože jsou opticky neviditelná v důsledku útlumu prachu,“ dodává.

Příliš mnoho a příliš hmotných galaxií v raném vesmíru

Přestože tato zjištění nejsou v rozporu se standardním kosmologickým modelem, vyvolávají nové otázky ohledně teorie vzniku galaxií, konkrétně problém „příliš mnoha a příliš hmotných“ galaxií v raném vesmíru.

Současné modely možná budou muset vzít v úvahu jedinečné procesy, které umožnily některým raným masivním galaxiím dosáhnout tak efektivní tvorby hvězd a tím i velmi rychlého vzniku na samém počátku vesmíru, tvrdí autoři nové studie. Budoucí pozorování pomocí dalekohledu Jamese Webba snad poskytnou další poznatky o těchto ultrahmotných červených monstrech a odhalí větší vzorky takových zdrojů.

„Tyto výsledky naznačují, že galaxie v raném vesmíru mohly tvořit hvězdy s nečekanou účinností,“ uzavírá Meng-Jüan Siao. „Až budeme tyto galaxie studovat hlouběji, nabídnou nám nový pohled na podmínky, které formovaly nejranější epochy vesmíru. Červená monstra jsou jen začátkem nové éry našeho zkoumání raného vesmíru.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 2 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.