Objev tří „červených monster“ zpochybňuje současné modely vzniku galaxií

Vesmírné objekty jsou tak nepředstavitelně velké, že jim astronomové dávají poetické názvy. V kosmu tak vědci pozorují modré nadobry i červené trpaslíky a mnoho dalších objektů s pozoruhodnými jmény. Nyní skupina astrofyziků přišla s něčím novým. S červenými monstry.

Mezinárodní tým pod vedením Ženevské univerzity identifikoval tři masivní galaxie, téměř stejně hmotné jako Mléčná dráha, které vznikly již během první miliardy let po Velkém třesku. Tento překvapivý objev umožnil vesmírný dalekohled Jamese Webba. Výsledky naznačují, že vznik hvězd v raném vesmíru byl mnohem efektivnější, než se dosud předpokládalo, což zpochybňuje dosavadní modely vzniku galaxií.

Dva modely

V teoretickém modelu, který vědci doposud upřednostňují, se galaxie formují postupně v rozsáhlých „halech“ temné hmoty. Halo temné hmoty zachycuje plyn (atomy a molekuly) do gravitačně vázaných struktur. Obvykle se v galaxiích přemění na hvězdy maximálně asi dvacet procent tohoto plynu.

Halo temné hmoty označuje oblast kolem galaxie (nebo galaktického shluku), ve které je temná hmota rovnoměrně rozprostřena. Tato hmota nevytváří žádné viditelné objekty jako hvězdy nebo planety, ale její gravitační vliv je klíčový pro stabilitu galaxie a její pohyby.

Ve zjednodušené podobě se temná hmota ve formě hala kolem galaxie chová jako obálka, která ovlivňuje pohyb hvězd a plynu uvnitř galaxie. Například, bez přítomnosti temné hmoty by rychlost, s jakou se hvězdy pohybují kolem středu galaxie, byla mnohem nižší, než jaká je ve skutečnosti.


Nové poznatky ale tento názor zpochybňují. Vědci odhalili, že masivní galaxie v raném vesmíru byly možná mnohem efektivnější ve výstavbě hvězd než jejich pozdější protějšky a rostly mnohem rychleji, než se dosud předpokládalo.

Objev červených monster

Možnosti Webbova dalekohledu umožnily astronomům systematicky studovat galaxie ve velmi vzdáleném a raném vesmíru, což jim poskytlo pohled na prachem zahalené galaxie. Analýzou zjistili, že většina zdrojů odpovídá stávajícím modelům.

Našli ale také tři překvapivě hmotné galaxie s hvězdnými hmotnostmi srovnatelnými s dnešní Mléčnou dráhou. Ty tvoří hvězdy téměř dvakrát efektivněji než jejich protějšky s nižší hmotností a galaxie v pozdějších dobách. Vzhledem k vysokému obsahu prachu, který jim na snímcích dodává výrazně červený vzhled, dostaly přezdívku „červená monstra“.

„Naše výsledky mění chápání vzniku galaxií v raném vesmíru,“ uvedla hlavní autorka nové studie Meng-Jüan Siao. „Hmotnost těchto červených monster jsme doposud neznali, protože jsou opticky neviditelná v důsledku útlumu prachu,“ dodává.

Příliš mnoho a příliš hmotných galaxií v raném vesmíru

Přestože tato zjištění nejsou v rozporu se standardním kosmologickým modelem, vyvolávají nové otázky ohledně teorie vzniku galaxií, konkrétně problém „příliš mnoha a příliš hmotných“ galaxií v raném vesmíru.

Současné modely možná budou muset vzít v úvahu jedinečné procesy, které umožnily některým raným masivním galaxiím dosáhnout tak efektivní tvorby hvězd a tím i velmi rychlého vzniku na samém počátku vesmíru, tvrdí autoři nové studie. Budoucí pozorování pomocí dalekohledu Jamese Webba snad poskytnou další poznatky o těchto ultrahmotných červených monstrech a odhalí větší vzorky takových zdrojů.

„Tyto výsledky naznačují, že galaxie v raném vesmíru mohly tvořit hvězdy s nečekanou účinností,“ uzavírá Meng-Jüan Siao. „Až budeme tyto galaxie studovat hlouběji, nabídnou nám nový pohled na podmínky, které formovaly nejranější epochy vesmíru. Červená monstra jsou jen začátkem nové éry našeho zkoumání raného vesmíru.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 1 hhodinou

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 18 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
včera v 09:00

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026
Načítání...