Obří stonožka byla větší než auto. Vědci jí teď poprvé pohlédli do tváře

Člověk není první živočišný druh, který „vládne“ planetě. Před ním to byli dinosauři a ještě před nimi stonožky. Přibližně před 350 miliony lety patřily mezi největší predátory obří dvouapůlmetrové stonožky, které mohly vážit kolem 45 kilogramů. Jenže se toho o nich moc nevědělo. Až doposud.

Stonožky o rozměrech sedanu se jmenovaly Arthropleura. Na Zemi nikdy žádný větší členovec zřejmě nežil. Byly evolučně velmi úspěšné, dokázaly změny planety zvládat přibližně 50 milionů let a teprve potom vymřely.

Arthropleura
Zdroj: Science Advances

Francouzští vědci se teď pokusili zjistit, co byli tito tvorové vlastně zač, jak žili a jestli existuje nějaká příbuznost mezi pravěkými obry a současnými mnohonohými trpaslíky. Nebylo to vůbec snadné. Vzhledem k tomu, jak dávno žily, zachovaly se jejich fosilie vždy jen značně poškozené a neúplné. Byly sice objevené ve Skotsku už asi před 170 lety, ale nikdy se nenašla jejich hlava – tedy právě ta část těla, podle které se dá rekonstrukce příbuznosti provést nejsnadněji. A současně také nejvíc prozradí o tom, jak tvor vlastně žil.

Paleontologům se teď ale podařilo naskenovat pomocí moderních zobrazovacích technik pozůstatky relativně dobře dochovaných mláďat arthropleur, snímky pak zobrazili pomocí tomografie. Zatím nejdetailnější pohled do „tváře“ těchto tvorů prozradil, že jsou opravdu docela podobné svým o třetinu miliardy let mladších příbuzným.

Tváří v tvář stonožce

Studie dokázala naznačit odpověď i na jednu další otázku, a to, jestli byla arthropleura příbuzná spíše stonožkám, nebo mnohonožkám. Přestože obě tyto současné třídy členovců vypadají na první pohled podobně, ve skutečnosti se od sebe zásadně liší. Mnohonožky jsou většinou býložravci, zatímco stonožky jsou predátoři. Věda zatím nemá ani uspokojivou odpověď na to, jestli vznikly ze společného předka – současný výzkum přitom naznačuje, že spíš ano.

Arthropleura byla podle nové studie nejspíš způsobem života podobná šakalům nebo ještě více chrobákům. Nebyla totiž, jak se vědci doposud domnívali hlavně konzumentem rostlin, ale živila se mrtvými zvířaty, která zřejmě vyhrabávala ze země.

Jde ale pořád jen o domněnky, důkazy to podle autorů nejsou. K tomu, aby dokázali, čím se obří členovec živil, by totiž bylo zapotřebí znát jeho zažívací trakt – a ten se nezachoval. Vědci dokonce ani nemohou vyloučit, že tato stonožka nežila ve vodě, neznají totiž její dýchací soustavu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 7 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 9 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.