Obří vejce objevené v Antarktidě muselo patřit neznámému pravěkému plazovi

Jedno z největších vajec, jaké kdy věda poznala, bylo objeveno v Antarktidě. Paleontologové řeší záhadu, jaký obří pravěký tvor ho mohl snést – a také, jakým způsobem.

Roku 2011 objevili chilští vědci v Antarktidě podivnou fosilii, která vypadala jako vypuštěný fotbalový míč – připomínala ho tvarem i velikostí. Téměř deset let ležel tento artefakt nepopsaný a nestudovaný ve sbírkách chilského muzea. Vědci mu říkali pouze podle přezdívky inspirované hororovým sci-fi filmem - „Věc“.

Teď konečně paleontologové z Texaské univerzity v Austinu popsali, co je to zač. Zjistili, že záhadná fosilie je ve skutečnosti obří vejce s měkkou skořápkou – a že pochází z doby před asi 66 miliony let. S rozměry 28x18 centimetrů je největším vajíčkem s měkkou skořápkou, které bylo kdy objeveno, a druhým největším vejcem jakéhokoli známého zvířete vůbec.

Navíc se jedná o vůbec první fosilní vejce, které kdy bylo objevené v Antarktidě; už jen tím posouvá hranice lidského poznání. Současně přepisuje naše znalosti toho, jak velká mohla vejce s měkkými skořápkami být. Krom toho ale objev vyvolává více otázek, než přináší odpovědí. Tou hlavní je: jaký obří tvor mohl něco tak velkého snést?

Neznámý obr

Vědci předpokládají, že se jednalo o nějakého rozměrného mořského plaza, jako byl třeba vyhynulý mosasaurus. „Pochází od zvířete velikosti dinosaura, ale to vejce se jinak od dinosauřího naprosto liší,“ uvedl hlavní autor studie Lucas Legendre. „Nejvíc je podobné vejcím hadů a ještěrek, ale musel to být nějaký opravdu obří příbuzný těchto zvířat,“ dodal paleontolog.

Studie popisující toto fosilní vejce vyšla v časopise Nature 17. června. Vědci v ní porovnali velikost vejce s údaji o tom, jaký je poměr vajec a dospělých tvorů u 259 žijících druhů plazů. Vyšlo jim, že tvor, který ho snesl musel mít délku těla bez ocasu nejméně šest metrů. A to nejlépe odpovídá právě různým druhům mořských plazů.

Tuto hypotézu podporuje i fakt, že ve vrstvě, kde bylo vejce nalezeno se našly i kostry mladých mosasaurů a dospělých plesiosaurů. Podle autorů studie se mohlo jednat o jakousi „školku“, tedy místo dobře chráněné před nepřízní živlů i predátorů – zřejmě mělkou zátoku, kde měli mladí plazi dostatečně klidné prostředí, aby tam bezpečně vyrostli.

Vědci neřešili, jakým způsobem byla tato vejce snesena, mají ale dvě základní pracovní hypotézy, se kterými chtějí do budoucna pracovat. Jednou je ta, že vejce snesl neznámý tvor přímo do vody – to dělají například některé druhy mořských hadů. Druhou je, že podobně jako mořské želvy snesl tento tvor do písku na pláže. Tato možnost je ale méně pravděpodobná, zřejmě byl na něco takového příliš těžký.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 14 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
1. 8. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.