Obří vejce objevené v Antarktidě muselo patřit neznámému pravěkému plazovi

Jedno z největších vajec, jaké kdy věda poznala, bylo objeveno v Antarktidě. Paleontologové řeší záhadu, jaký obří pravěký tvor ho mohl snést – a také, jakým způsobem.

Roku 2011 objevili chilští vědci v Antarktidě podivnou fosilii, která vypadala jako vypuštěný fotbalový míč – připomínala ho tvarem i velikostí. Téměř deset let ležel tento artefakt nepopsaný a nestudovaný ve sbírkách chilského muzea. Vědci mu říkali pouze podle přezdívky inspirované hororovým sci-fi filmem - „Věc“.

Teď konečně paleontologové z Texaské univerzity v Austinu popsali, co je to zač. Zjistili, že záhadná fosilie je ve skutečnosti obří vejce s měkkou skořápkou – a že pochází z doby před asi 66 miliony let. S rozměry 28x18 centimetrů je největším vajíčkem s měkkou skořápkou, které bylo kdy objeveno, a druhým největším vejcem jakéhokoli známého zvířete vůbec.

Navíc se jedná o vůbec první fosilní vejce, které kdy bylo objevené v Antarktidě; už jen tím posouvá hranice lidského poznání. Současně přepisuje naše znalosti toho, jak velká mohla vejce s měkkými skořápkami být. Krom toho ale objev vyvolává více otázek, než přináší odpovědí. Tou hlavní je: jaký obří tvor mohl něco tak velkého snést?

Neznámý obr

Vědci předpokládají, že se jednalo o nějakého rozměrného mořského plaza, jako byl třeba vyhynulý mosasaurus. „Pochází od zvířete velikosti dinosaura, ale to vejce se jinak od dinosauřího naprosto liší,“ uvedl hlavní autor studie Lucas Legendre. „Nejvíc je podobné vejcím hadů a ještěrek, ale musel to být nějaký opravdu obří příbuzný těchto zvířat,“ dodal paleontolog.

Studie popisující toto fosilní vejce vyšla v časopise Nature 17. června. Vědci v ní porovnali velikost vejce s údaji o tom, jaký je poměr vajec a dospělých tvorů u 259 žijících druhů plazů. Vyšlo jim, že tvor, který ho snesl musel mít délku těla bez ocasu nejméně šest metrů. A to nejlépe odpovídá právě různým druhům mořských plazů.

Tuto hypotézu podporuje i fakt, že ve vrstvě, kde bylo vejce nalezeno se našly i kostry mladých mosasaurů a dospělých plesiosaurů. Podle autorů studie se mohlo jednat o jakousi „školku“, tedy místo dobře chráněné před nepřízní živlů i predátorů – zřejmě mělkou zátoku, kde měli mladí plazi dostatečně klidné prostředí, aby tam bezpečně vyrostli.

Vědci neřešili, jakým způsobem byla tato vejce snesena, mají ale dvě základní pracovní hypotézy, se kterými chtějí do budoucna pracovat. Jednou je ta, že vejce snesl neznámý tvor přímo do vody – to dělají například některé druhy mořských hadů. Druhou je, že podobně jako mořské želvy snesl tento tvor do písku na pláže. Tato možnost je ale méně pravděpodobná, zřejmě byl na něco takového příliš těžký.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 14 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 21 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...