Oceány se nejen oteplují, ale jsou i hlučnější. Může za to klima a kreveta

Teplota vody v oceánech v souvislosti se změnou klimatu v posledních dekádách výrazně stoupá. A například vloni se obsah tepla ve všech mořích na světě zvýšil o těžko představitelné množství odpovídající 44násobku celosvětové roční spotřeby energie. Nárůst teploty má už nyní výrazné dopady na život v oceánech, z nichž nejznámější je asi odumírání korálů. Oteplování vody se ale projevuje i poněkud překvapivě nárůstem hluku v oceánech.

Souvisí to s tvorem, u kterého by to asi málokdo čekal – vzhledem ke své velikosti ale dokáže být jedním z nejhlučnějších mořských stvoření. Jedná se o drobné krevetky pistolníků, které jsou výrazným zdrojem zvuku v mořském prostředí.

Obsah tepla v horní dvoukilometrové vrstvě vody v oceánech v posledních letech výrazně stoupá
Zdroj: IAP

Mají speciálně tvarované klepeto, při jehož velmi rychlém uzavření vzniká ve vodě dutina obsahující vakuum. Její následný extrémně rychlý zánik vytvoří tlakovou vlnu, která se projeví hlukem v podobě hlasitého cvaknutí.

Podle vědců slouží těmto krevetám zvukové signály ke vzájemné komunikaci, především pak k obraně vytyčeného území, ale i k lovu potravy. Když velké množství krevet „cvakne“ najednou, dokáže výsledný hluk výrazně dominovat zvukovému pozadí oceánů a je dobře slyšitelný i lidským uchem:


Vědci z Oceánografického institutu ve Woods Hole v Massachusetts provedli laboratorní testy, které srovnali s měřením v oceánech, a zjistili silnou závislost mezi rostoucí teplotou vody a hlasitějšími zvuky, které tyto krevety vydávají.

Zjištění je podle nich přirozené, neboť krevety jako chladnokrevní živočichové reagují na zvýšení teploty zvýšením své fyzické aktivity – podobně jako se například mravenci pohybují rychleji při teplejším počasí.

Příliš hlučný oceán

Ukazuje se, že roste nejen frekvence cvakání, ale rovněž i jeho hlasitost. Je to možná překvapivé, ale právě tento hlasitější projev drobných krevet může mít negativní dopady na život ryb.

Ryby totiž vzájemně rovněž komunikují prostřednictvím zvukových signálů. Hlučnější pozadí pocházející od drobných krevet může tuto komunikaci ovlivnit, i když přesnější dopady bude nutné ještě podrobit detailním studiím.

Zvýšená hluková činnost krevet by mohla rušit nejen ryby, ale ovlivnit i lidské aktivity, například práci sonarů rybářských lodí, které by pak mohly fungovat jen mimo oblasti s vysokou aktivitou krevetek. A konečně, také sonary na ponorkách můžou mít v hlučnějším moři problém s perfektní činností.

Na tomto případě je názorně vidět, že dopady změny klimatu se projevují v opravdu široké škále oblastí, z nichž některé můžou být opravdu překvapivé. S pokračující změnou klimatu se přitom s podobně nečekanými dopady budeme setkávat stále častěji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 7 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.