Očkování proti lymské borelióze na dosah. Čeští vědci úspěšně otestovali novou látku

Nahrávám video

Vědci z českobudějovického Biologického centra Akademie věd České republiky (AV ČR) úspěšně otestovali látku, ze které by se mohla vyrábět vakcína proti lymské borelióze. Nemoc, kterou způsobují bakterie rodu borelia, přenášejí klíšťata. Přípravek vykazuje proti boreliím stoprocentní účinnost. Výsledky byly publikovány na začátku května v odborném časopisu NPJ Vaccines (Nature Partner Journals).

Přípravek vyvinul americký farmaceutický koncern Sanofi a pro jeho otestování na evropském klíštěti si vybral české vědce z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR. Nová očkovací látka navazuje na dřívější americkou vakcínu.

„První vakcína na lymskou boreliózu byla založena na povrchovém proteinu borelií v klíštěti, označovaném OspA. Byla to jednoduchá molekula, která měla řadu vedlejších účinků, zabírala jen na jeden druh borelie a byla použitelná jen v Americe, kde se tento druh borelie v klíšťatech vyskytuje,“ uvedl parazitolog Radek Šíma z Biologického centra AV ČR.

V  současnosti je však známo 21 druhů těchto bakterií, které mají  různé povrchové proteiny. Farmaceutická firma proto vylepšila strukturu očkovací látky – bylo vytvořeno jádro molekuly, na které jsou navázané různé povrchové proteiny OspA.

„Tato nová struktura umožňuje imunitnímu systému rychle a spolehlivě rozeznat cizorodou látku v těle a vytvořit si proti ní protilátky. Je to vakcína proti přenosu borelií, zafunguje velmi brzy, hned když borelie přecházejí z klíštěte do člověka,“ říká Radek Šíma a doplňuje, že při přenosu do těla se bakterie množí a dostávají se do nejrůznějších orgánů.

Imunitní systém, který je vytrénovaný očkovací látkou, okamžitě rozpozná borelie v těle a zlikviduje je. „Navíc zásadní inovace vakcíny spočívá v tom, že cílí na všechny druhy borelií,“ dodává parazitolog.

Nahrávám video

Vědci látku otestovali na myších

Analýza českobudějovických parazitologů prokázala stoprocentní účinnost očkovací látky na evropském klíštěti (Ixodes ricinus). Vědci látku testovali na myších, teď bude záležet na Sanofi, zda investuje do klinické studie a rozhodne se vakcínu připravit pro trh.

Lymská borelióza je infekční onemocnění, jejímž prvním příznakem je červená skvrna s blednoucím středem v okolí přisátí klíštěte. Může se projevovat také horečkou, bolestí svalů či únavou. Tyto příznaky, připomínající chřipku, se však nemusejí objevovat ve všech případech. 

Onemocnění, které není přenosné z člověka na člověka, se léčí antibiotiky. Pokud zůstává neléčeno, postihuje nervovou soustavu, srdce či klouby. Na rozdíl od druhé významné nemoci přenášené klíšťaty, klíšťové encefalitidy, se proti lymské borelióze zatím nelze nechat očkovat. 

Borelióza
Zdroj: ČT24

Státní zdravotní ústav (SZÚ) v Česku ročně eviduje přibližně čtyři tisíce případů této nemoci, je tedy pětkrát častější než klíšťová encefalitida. Spirálovitou bakterii přenáší zhruba desetina českých klíšťat. Jedinou preventivní obranou zatím zůstává repelent.

Výzkumu vakcíny se věnují vědci v Olomouci nebo Ivanovicích, zatím ale jejich bádání nedospělo k výrobě očkovací látky. „To bude běh na dlouhou trať, poněvadž jak víme, tak po ověřovacích experimentech bude vyžadovat rovněž klinické studie na laboratorních zvířatech,“ popisuje ředitel Biologického centra AV ČR Libor Grubhoffer.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 15 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
1. 8. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.