Odpůrce vědy spojuje velké sebevědomí a malé znalosti, popsala studie

Jedním z nejdůležitějších úkolů vědy je vedle samotného bádání také vzdělávání veřejnosti, aby přijala vědecké poznatky. Nový výzkum Portlandské státní univerzity (PSU) ale vysvětluje, proč snaha předat odborný konsensus široké veřejnosti mnohdy selhává.

„To, že spousta lidí nesouhlasí s vědeckým popisem světa, je nesmírně důležité téma. Řadu let si chytří lidé mysleli, že nejlepší způsob, jak přivést veřejnost k většímu souladu s vědeckým konsensem, je předat znalosti, které jí chybí,“ vysvětluje Nicholas Light z PSU. „Bohužel, tyto vzdělávací snahy moc nefungovaly,“ dodává.

Light na toto téma vydal v odborném žurnálu Science Advances studii, ve které se pokusil příčiny těchto selhání, jež se projevily silně například v době pandemie, odhalit a popsat. 

„Náš výzkum naznačuje, že čelíme problému nadměrné sebedůvěry, která stojí v cestě učení a poznání. Pokud si lidé myslí, že toho hodně vědí, mají pak už jenom minimální motivaci učit se něco víc,“ upozorňuje Light. „Lidé s extrémnějšími protivědeckými postoji se zřejmě nejprve potřebují poučit o své relativní nevědomosti v dané problematice a teprve potom se mohou začít seznamovat se samotnými vědeckými poznatky,“ nastiňuje své závěry.

Jeho práce zkoumala postoje lidí k osmi otázkám. U všech existuje silný vědecký konsensus, tedy shoda mezi vědci v oboru, ale současně se k nim objevuje i spousta názorů, které se proti této vědecké shodě vymezují. Jednalo se o tato témata:

  • změna klimatu,
  • jaderná energie,
  • geneticky modifikované potraviny,
  • velký třesk,
  • evoluce,
  • očkování,
  • homeopatická medicína,
  • covid-19.

Odpůrci vědy jsou si velmi jistí svými znalostmi

Podle Lighta se ukázalo, že čím vzdálenější je postoj jedince od vědeckého pohledu, tím vyšší je jeho hodnocení vlastních znalostí o daném tématu, zatímco skutečné znalosti klesají. Jako příklad Light uvádí vakcíny proti covidu. Čím méně v jeho výzkumu člověk souhlasil s očkováním, tím více byl přesvědčen, že o něm má dostatek informací, a přitom měl podprůměrné reálné znalosti tohoto složitého fenoménu.

„V podstatě platí, že lidé, kteří jsou ve svém odporu vůči konsensu nejextrémnější, jsou si svými znalostmi nejvíce jistí,“ komentuje výsledky Light. „Naše práce naznačuje, že toto pravidlo je dost obecně platné. Nezjistili jsme ho ale u změny klimatu, evoluční teorie a u velkého třesku.“

Vědec spekuluje, že významnou roli by v tomto ohledu mohla hrát i příslušnost k nějaké politické nebo náboženské skupině. „Například v případě změny klimatu zastávají postoje v souladu s vědou spíše liberálové, zatímco v případě otázek, jako jsou geneticky modifikované potraviny, jsou liberálové a konzervativci ve své podpoře nebo odporu víc rozděleni,“ řekl.

„Může to být tím, že když víme, že skupiny, s nimiž se identifikujeme, mají na nějakou otázku silný názor, nepřemýšlíme pak už příliš o svých znalostech dané problematiky.“

Light zdůrazňuje, že názory, které odporují vědeckému poznání světa, mohou mít značné negativní důsledky. Patří k nim například i takové věci, jako je poškozování majetku (třeba 5G vysílačů), zdravotní potíže (spojené s odmítáním různých očkování), ale i problémy finanční nebo výživové.

Společenské normy

Věda podává nejlepší známý způsob, jak popisovat svět. Pokud daný jedinec vychází z nesprávných informací, zhoršuje se tím šance, že učiní rozhodnutí, jež budou prospěšná jemu nebo jeho bližním.

Vzdělávací zásahy zaměřené na změnu názorů podle této studie nemusí fungovat, pokud si lidé nejprve neudělají pravdivý obraz o svých reálných vědomostech o jakémkoliv složitém problému. „Tou největší výzvou je to, jaké způsoby by dokázaly přesvědčit lidi, kteří jsou proti konsensu, že pravděpodobně nemají takové znalosti, jak si myslí,“ dodává Light.

Jednou z cest je podle něj místo přesvědčování spíše tlak na sílu společenských norem navzdory osobním názorům. Například v Japonsku mnoho lidí nosilo roušky a respirátory snižující přenos koronaviru ne proto, aby snížili osobní riziko, ale spíše proto, aby se přizpůsobili sociálním normám.

„Lidé mají tendenci dělat to, co si myslí, že od nich jejich komunita očekává,“ míní Light. I když se obecně nedoporučuje slepě následovat konsensus, pokud postoje proti němu vytvářejí nebezpečné situace pro celou společnost, „je povinností společnosti pokusit se změnit myšlení ve prospěch vědeckého konsensu“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 12 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.