Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.

Když se po moři rozleje ropná skvrna, stojí záchranáři před „Sofiinou volbou“ – mohou ropu nechat být, nebo ji zapálit. Obě možnosti přinesou škody, obě na celá desetiletí poničí ekosystém, ale přesto je nutné se rozhodnout pro menší zlo. Zapálit oceán může vypadat jako šílenství, ale mnohdy je to ta lepší volba.

Po zapálení ohnivá louže poměrně rychle ropu na hladině zlikviduje, ale stojí to vysokou cenu – k nebi stoupá hustý temný dým, který nejenže odporně páchne, ale hlavně uvolňuje do atmosféry toxické saze. Nespálený kal pak stejně zůstává na hladině, kde dál škodí. Američtí vědci teď vymysleli, jak to zlepšit – řešením by mohlo být ohnivé tornádo.

Teoretická myšlenka je vlastně jednoduchá. Točící se vír funguje jako přírodní turbodmychadlo, které nasává kyslík a vytváří plamen, který hoří žhavěji, rychleji a mnohem efektivněji než ohnivé kaluže. A protože expertům z Texas A&M University tato teorie přišla jako dostatečně nadějná, rozhodli se ji přeměnit v praxi.

Jak se experimentuje s ohnivými tornády

Většina toho, co vědci vědí o ohnivých vírech, které v přírodě vznikají hlavně při lesních požárech, pochází z malých laboratorních experimentů. Jenže pár desítek centimetrů vysocí rarášci toho o reálném světě moc neříkají. Aby vědci co nejrealističtěji simulovali podmínky opravdového světa, musela inženýrka Elaine Oranová, která výzkum vedla, se svým týmem přijít s úplně novým druhem experimentu.

Vytvořili proto necelých pět metrů vysokou konstrukci, v jejímž centru postavili nádrž naplněnou vodou, jejíž hladinu pokryli ropou. Když ji zažehli, uprostřed trojúhelníkové konstrukce se rozeřvalo pětimetrové plamenné tornádo.

Pokus ukázal, že nápad je ještě lepší, než si vědci mysleli. Ukázalo se, že jimi vytvořený plamenný sloup produkoval o čtyřicet procent méně sazí a spotřeboval až 95 procent paliva. Což znamená, že zanechal mnohem méně škodlivých částic a toxických zbytků než při běžném hoření.

„Je to poprvé, co někdo přišel s nápadem využít ohnivé víry k likvidaci ropných skvrn. A je to jen začátek,“ komentovala výsledek pokusu Oranová. „Naším cílem je využít chaotickou povahu ohnivých vírů jako silný a přesný nástroj, který ochrání pobřeží, mořské ekosystémy a životní prostředí jako celek.“

Rychlé víry

Podle Oranové mají tyto planoucí víry potenciál proměnit jinak pomalý proces odstranění ropných skvrn v rychlou reakci, která může eliminovat skvrny dříve, než se dostanou do ekologicky nebo jinak důležitých mořských oblastí.

„Ohnivé víry spalují ropné skvrny téměř dvakrát rychleji než obyčejné plameny na místě, což potenciálně poskytuje úklidovým týmům rychlejší operační a reakční časy k eliminaci šíření ropy,“ vysvětluje vědkyně. „Jednou z největších výzev při spalování ropných skvrn je obrovské množství kouře, který při tom vzniká,“ upozorňuje. „Naše výsledky ukazují, že ohnivé víry ve srovnání s ohni na místě dramaticky snižují celkové emise.“

Kromě ropných skvrn by fyzikální jevy odhalené ohnivými víry mohly předefinovat způsob, jakým inženýři navrhují vysoce účinné spalovací systémy, a mohly by dokonce poskytnout hasičům novou výhodu při předpovídání a kontrole lesních požárů na souši. „Naše studie má univerzální uplatnění,“ dodává Oranová. „Díky pochopení fyzikálních zákonů, které řídí ohnivé víry, můžeme jejich sílu využít i mimo sanaci ropných skvrn.“

Autoři studie ale také varovali, že s těmito jevy by se mělo zacházet nadmíru opatrně. „Ohnivé víry jsou neuvěřitelně silné a mohou být velmi prospěšné,“ konstatovala Oranová. „Jsou ale také velmi citlivé na vnější podmínky, a aby byly opravdu účinné, musí se tyto podmínky udržovat.“ Právě to chtějí texaští vědci zkoumat v budoucnu.

Nezhoršit ekologickou katastrofu

Ropa lidstvu pomáhá cestovat, dává mu světlo, teplo i užitečné plasty, ale její těžba, převoz a zpracování mohou mít silný negativní dopad na přírodu a tedy i člověka. Katastrofa Deepwater Horizon z roku 2010 – největší ropná skvrna v historii USA, která si vyžádala životy jedenácti pracovníků, zabila tisíce mořských živočichů a zdevastovala oceánské biotopy – je krutou připomínkou toho, jak rychle se ropné skvrny mohou proměnit v ekologické katastrofy.

Ohnivé víry jsou jen zlomkem možných řešení, ale technologicky velmi jednoduchým.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 10 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.