Olomoučtí vědci testují geneticky upravený ječmen. Jsou první v EU

Nahrávám video

Jako vůbec první v Evropské unii zahájili vědci z Univerzity Palackého v Olomouci polní pokus s geneticky upraveným ječmenem, který vyvinuli pomocí „genetických nůžek“ CRISPR. Aby to mohli udělat, potřebovali zvláštní povolení z ministerstva životního prostředí.

Olomoučtí odborníci využili moderní nástroj editace genomu CRISPR/Cas9, který umožňuje upravovat DNA rostliny na přesně určeném místě. Díky tomu dokázali cíleně změnit vlastnosti rostlin, které se dají využít v zemědělství.

Místo aby šlechtění trvalo stovky let, dokáží ho vědci v laboratoři urychlit a dát tak rostlinám vlastnosti, jako je například odolnost vůči chorobám nebo různým druhům stresů. Při této úpravě se nevkládají do rostlin nějaké cizí geny, jen se aktivují, deaktivují nebo upravují geny, které už rostliny obsahují.

Olomoučtí vědci při vývoji ječmene pracovali konkrétně s mutací genu PIL1, který je zapojen do regulace růstu rostlin v reakci na světelné podmínky.

Upravená rostlina se od původní odrůdy liší pouze jedinou změnou – právě v genu PIL1. „Funkční vzorek jarního ječmene označený TL-GP-PIL1 byl nejprve pěstován ve skleníku pro geneticky modifikované organismy v režimu uzavřeného nakládání. Mutantní, editovanou linii jsme vyvinuli ve spolupráci s profesorem Peterem Heddenem z Rothamsted Research institutu v Anglii,“ uvedla Ludmila Ohnoutková z Laboratoře růstových regulátorů.

Test v praxi

V rámci čtyřletého pokusu budou teď vědci na poli sledovat, jak si tento geneticky upravený organismus vede v praxi, v podmínkách, které se pro jejich složitost nedají v laboratoři napodobit. Budou je zajímat růstové fáze rostlin ječmene, jejich výnosy a také kvalita zrna.

Pozemek, kde se geneticky upravený ječmen pěstuje
Zdroj: UPOL

Součástí experimentu je ale také křížení této nové linie s elitními českými odrůdami jarního ječmene. Projekt vychází z předchozích výzkumů geneticky upraveného ječmene, které na přírodovědecké fakultě probíhaly v minulosti a měly za cíl zvýšit nutriční parametry ječmene.

„Současný pokus na tyto aktivity navazuje. Ukazuje cestu, kudy se může v blízké budoucnosti ubírat vývoj nových odrůd hospodářských plodin. V rámci polního pokusu budeme ve spolupráci s pracovníky katedry chemické biologie sledovat fenologické růstové fáze mutantních linií, výnosové a kvalitativní parametry,“ dodal Tomáš Vlčko, který se také podílí na výzkumu ječmene v Laboratoři růstových regulátorů.

Potřebuje Evropa geneticky upravené plodiny?

Bez povolení ministerstva by experiment nemohl proběhnout. V zemích Evropské unie totiž platí velmi přísná pravidla, jak se smí s geneticky upravenými organismy nakládat. Podle mnoha expertů na zemědělství jsou ovšem tato pravidla přísná až příliš, protože brání i výzkumu.

Nahrávám video

„Pro zajištění dostatku potravin bude třeba využít všech možností, které máme k dispozici, a jednou z nich je pěstování plodin přizpůsobených novým podmínkám. To ale vyžaduje odrůdy s novými vlastnostmi, které lze jen obtížně získat pomocí klasického šlechtění,“ uvedl před nedávnem v rozhovoru pro ČT24 Jaroslav Doležel, vědecký ředitel Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, který v rámci Strategie AV21 Akademie věd také koordinuje program Potraviny pro budoucnost.

„Pěstování plodin s modifikovaným genomem a odolných vůči chorobám a škůdcům umožní dramaticky snížit zátěž životního prostředí pesticidy a bude jedním z klíčových opatření vedoucích k udržitelnému zemědělství. Pokud budeme moci také omezit hnojení průmyslovými hnojivy, bude podle mého přesvědčení možné označovat jako biopotraviny všechny potraviny získané z takových odrůd,“ dodal Doležel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
před 17 mminutami

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
před 20 hhodinami

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
před 22 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.