Opičí neštovice se šíří v Evropě i Americe. Chrání před nimi vakcína proti klasickým

Spojené státy ve středu potvrdily první případ opičích neštovic, vzácné nemoci, která se vyskytuje zejména v Africe. Nakaženým je muž, který byl nedávno v Kanadě. Američtí zdravotníci teď zkoumají, jestli má tato infekce souvislost s malým ohniskem choroby v Evropě.

Ve středu oznámilo pět potvrzených případů opičích neštovic Portugalsko. Také ve Španělsku prověřují osm podezřelých infekcí. Evropské zdravotnické úřady monitorují situaci i v ostatních zemích od doby, kdy se první případ opičích neštovic objevil začátkem měsíce v Británii, kde evidují už sedm nemocných.

Všech pět pacientů v Portugalsku s nemocí, jejíž projevy jsou podobné pravým neštovicím, jsou muži žijící v Lisabonu a okolí a jejich zdravotní stav je dobrý. Dalších patnáct lidí s podobnými příznaky čeká na výsledky. V Británii se objevil první případ této infekce 7. května u člověka, který se vrátil z Nigérie. Později se potvrdily další případy, které podle serveru BBC s tímto prvním nesouvisí.

Typická vyrážka spojená s opičími neštovicemi
Zdroj: CDC

V USA jde letos o první potvrzený případ, v minulém roce se ale prokázala jedna infekce v Texasu a jedna v Marylandu, a to u lidí, kteří se vrátili z Nigérie.

Ve čtvrtek potvrdilo první případ nákazy Švédsko a asi desítku podezřelých výskytů hlásí i Kanada.

Opičí neštovice odhaloval český epidemiolog

V srpnu 1970 přijali v nemocnici v Bsankusu devítiměsíční dívku s podezřením na neštovice. Dívenka pocházela z vesničky Bokenda v Konžské demokratické republice (tehdy ještě nazývané Zair). Lékaři poslali vzorek do moskevského Referenčního centra Světové zdravotnické organizace (WHO) pro neštovice, kde vědci virus izolovali a konstatovali, že nejde o klasické neštovice, ale něco nového. Analýza prozradila, že se vzorek shoduje s virem, který byl roku 1958 popsán u jedné africké laboratorní opice – proto dostal jméno opičí neštovice. 

Rodina pacientky tehdy uvedla, že opice se v jejich vesnici jedí často jako pochoutka, ale nebyla schopna si vzpomenout, jestli tato zvířata jedli v posledním měsíci nebo zda s nimi dítě přišlo do kontaktu v poslední době. Vyšetřování pak ukázalo, že dítě bylo jediné v rodině, které nebylo očkováno proti neštovicím.

Mezi lety 1970 a 1980 zaznamenali vědci asi šest desítek případů této nemoci. Klíčovou roli v jejich odhalování hrál český epidemiolog Zdeněk Ježek, který se rámci své činnosti ve WHO významně podílel na celosvětovém vymýcení pravých neštovic. Později přibývalo případů více, zhruba desítky ročně, podle studie, která vyšla v odborném časopise Frontiers in Public Health ale hlavně proto, že byl kvalitnější dohled nad šířením nemoci.

Případy opičích neštovic – na mapě A do roku 2017, na mapě B mezi lety 2017 a 2018
Zdroj: Frontiers in Public Health

První případ v Evropské unii pochází z roku 2018, kdy se objevily dva na sobě nezávislé případy ve Velké Británii. V jedenadvacátém století se nejvíce šíří v Demokratické republice Kongo, kde hlásí přes tisíc případů ročně.

Jak se virus přenáší

Opičí neštovice jsou ve světě známé pod anglickým názvem monkeypox. Jedná se onemocnění vyvolané virem rodu Ortopoxvirus z čeledi Poxviridae. 

Virus opičích neštovic
Zdroj: CDC

Virus se na člověka přenáší kousnutím, škrábnutím nebo přímým kontaktem s krví infikovaných živočichů. U zvířat byl prokázán jen u několika druhů, zejména primáta mangabeje kouřového a také u několika druhů hlodavců.

Mangabej kouřový
Zdroj: Wikimedia Commons

K šíření viru ale může podle Státního zdravotního ústavu docházet i respirační cestou, tělními tekutinami infikovaných osob a předměty kontaminovanými virem. Je také hlášený přenos z matky na dítě během těhotenství.

  • Vědci už popsali dva genetické kmeny viru opičích neštovic: západoafrický a středoafrický. 
  • Jsou geograficky oddělené a nesou epidemiologické i klinické rozdíly. Západoafrický kme vykazuje smrtnost pod jedno procento a nikdy nebyl zdokumentován přenos z člověka na člověka. Oproti tomu kmen z Konžské pánve (známý také jako středoafrický) vykazuje smrtnost až 11 procent a byl u něj zaznamenán přenos z člověka na člověka až v šesti po sobě jdoucích případech.

Inkubační doba je obvykle šest až šestnáct dní, onemocnění trvá mezi dvěma a čtyřmi týdny. Jeho projevy jsou podobné pravým neštovicím, příznaky ale obecně bývají slabší, typicky jde o horečku, bolesti hlavy a vyrážku. Až doposud byla tato nemoc považována za nepříliš nebezpečnou z toho důvodu, že se jen špatně přenáší ze člověka na člověka. Důležité také je, že se nakažlivost v průběhu času nezvyšuje, podle vědců se tedy virus člověku zatím příliš nepřizpůsoboval.

Léčí se nepřímo

Protože až doposud byla tato nemoc dost vzácná, neexistuje proti ní přímá léčba. Léčí se pouze její příznaky pomocí léků na jiné choroby – důležitá je prevence a léčba druhotných bakteriálních infekcí, které se mohou na samotné neštovice navazovat.

Speciální vakcína proti této chorobě ze stejných důvodů také neexistuje, ale dobrou zprávou je, že proti opičím neštovicím dobře chrání očkování proti neštovicím pravým. Roku 2019 vznikla v USA vakcína, která by měla chránit před pravými i opičími neštovicemi, je ale doporučená jen pro ohrožené skupiny. Protože jsou si oba viry dost podobné, účinkuje takzvaná zkřížená imunita. Bohužel, protože byly už pravé neštovice vymýcené, od roku 1980 se proti nim už v Česku neočkuje.

Smrtnost této choroby se pohybuje mezi jedním až jedenácti procenty, ale protože tato data pocházejí jen z Afriky, není jasné, jak by to se smrtností vypadalo v zemi s moderním zdravotnictvím. Nejtěžší průběh se zatím objevoval u dětí. Pro srovnání – u pravých neštovic se smrtnost pohybovala až do třiceti procent. 

  • Smrtnost je vedle úmrtnosti (mortality) druhým statistickým údajem popisujícím pravděpodobnost úmrtí. Úmrtnost se vztahuje k celkové populaci, smrtnost pouze k nemocným daným typem choroby.

Úřady šíření neštovic sledují

Zatím nejsou žádné informace o tom, jak k současnému šíření došlo ani co je jeho příčinou. Možností je mnoho – nabízí se například událost, při níž se mohlo najednou nakazit více lidí, kteří se následně rozjeli do celého světa.

Jinou možností je, že virus nějakým způsobem zmutoval a lépe se přizpůsobil člověku, a může se tedy mezi lidmi snadněji přenášet. Žádnou z možností není zatím možné potvrdit ani vyvrátit, už brzy ale budou odborníci vědět víc.

Evropské centrum pro studium infekčních nemocí totiž ve čtvrtek oznámilo, že situaci pečlivě sleduje a je v kontaktu s členskými státy EU a účastnickými zeměmi Výboru pro zdravotní bezpečnost. Připravuje se rychlé posouzení rizik, které bude zveřejněno počátkem příštího týdne. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 12 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 19 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...