Pařížská dohoda může omezit počet horkých dnů v průměru o 57 ročně, říká nová studie

Pařížská dohoda z roku 2015 by mohla globálně pomoci vyhnout se 57 horkým dnům, pokud země dodrží plány na snížení emisí a omezí oteplování v tomto století na 2,6 stupně Celsia, vyplývá z nové studie. Zpráva organizací Climate Central a World Weather Attribution ukazuje, že historická dohoda může pomoci světu směřovat k bezpečnějšímu klimatu.

Pařížská dohoda z roku 2015 stanovila cíl udržet globální oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia, přičemž se snaží omezit nárůst na 1,5 stupně. V současné době dosáhlo oteplení už víc než 1,3 stupně a také emise skleníkových plynů pořád rostou. Někteří politici proto zpochybňují účinnost celé dohody.

Nová studie zároveň ukazuje, že dohoda pomáhá posunout svět k bezpečnějšímu klimatu. Výzkum se podíval na dvě oblasti. První část se zaměřila na horké dny – deset procent nejvyšších teplot v zemích po celém světě. Pokud by došlo k oteplení o čtyři stupně, což je scénář, kdy by země proti klimatické změně nedělaly vůbec nic, zažil by na konci století svět v průměru 114 extrémně horkých dnů.

Pokud ale země splní své současné emisní plány a oteplení udrží na 2,6 stupně, pak by se to významně projevilo – v různých zemích různě. Keňa by mohla zaznamenat horkých dnů o 82 méně, Mexiko o 77, Brazílie o 69, Egypt o 36, Austrálie o 34, Indie o 30, USA o 30, Velká Británie o 29, Čína o 29 a Španělsko o 27, tvrdí studie. Průměrně by svět zažil o 57 horkých dní méně než v nejhorším scénáři.

Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) hladina oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře v roce 2024 vzrostla na rekordní úroveň, což povede k dlouhodobému zvýšení teploty na planetě. Zpráva WMO Greenhouse Gas Bulletin z 16. října 2025 uvádí, že za tento stav jsou zodpovědné pokračující emise CO2 z lidské činnosti a nárůst lesních požárů, stejně jako snížená absorpce CO2 „pohlcovači“, jako jsou suchozemské ekosystémy a oceány – což hrozí vytvořením začarovaného klimatického cyklu.

Míra růstu CO2 se od šedesátých let ztrojnásobila a zrychlila z průměrného ročního nárůstu 0,8 ppm na 2,4 ppm v desetiletí 2011–2020. V letech 2023 až 2024 vzrostla průměrná globální koncentrace CO2 o 3,5 ppm, což je největší nárůst od zahájení moderních měření v roce 1957.

Roku 2004 činila roční průměrná hladina CO2 naměřená sítí monitorovacích stanic Global Atmosphere Watch WMO 377,1 ppm. V roce 2024 to bylo 423,9 ppm.

Zdroj: WMO

Vlny veder jsou častější při průměrně teplejším klimatu. Šest nedávných vln veder, které zasáhly země po celém světě, by bylo při oteplení o čtyři stupně asi pětkrát až pětasedmdesátkrát pravděpodobnější než dnes. Při oteplení o 2,6 stupně „jen“ třikrát až pětatřicetkrát pravděpodobnější.

Udržení oteplení výrazně pod hranicí dvou stupňů Celsia je podle autorů zásadní, protože s každým zlomkem stupně se vedro stává nebezpečnějším. Od roku 2015 vedlo zvýšení o pouhé 0,3 stupně celosvětově k jedenácti horkým dnům navíc a ke zvýšení pravděpodobnosti výskytu vln veder, a to až desetinásobně v Amazonii, devítinásobně v Mali a Burkina Faso a dvojnásobně v Indii a Pákistánu.

Počet horkých dnů v různých částech světa podle dvou různých scénářů – na horní mapce při 2,6 stupně Celsia, na dolní mapce při čtyřech stupních Celsia
Zdroj: WWA

Prospěch i pro Česko

„Odhad 57 horkých dnů ročně vychází z globálního průměru, který však zakrývá výrazné regionální rozdíly. Česko se otepluje přibližně o čtyřicet procent rychleji než svět jako celek, a proto lze očekávat, že dopady i potenciální přínosy Pařížské dohody se zde projeví výrazně citelněji,“ říká expertka na globální správu klimatu a výzkumnice z Univerzity Palackého v Olomouci Nikola Adamovská.

„Zlehčování nebo popírání významu Pařížské dohody znamená odmítání vědecky podložených důkazů. Studie ukazuje, že dodržování jejích cílů je především investicí do zdraví, bezpečnosti a kvality života. Každá desetina stupně navíc zvyšuje pravděpodobnost extrémních projevů počasí a posouvá hranici toho, co je ještě zvládnutelné,“ doplňuje expertka.

„Deset let po přijetí Pařížské dohody studie připomíná, že i když rámec z roku 2015 nasměroval svět k bezpečnějšímu klimatu, jeho sliby zatím naplněny nejsou. I při částečném úspěchu, tedy při omezení oteplení na 2,6 stupně a zhruba o 57 horkých dnů ročně méně, by planeta čelila mnohem nebezpečnějšímu klimatu, než jaké dohoda slibovala odvrátit. Výročí je tak spíše příležitostí k důrazné sebereflexi,“ dodává Adamovská.

Stejný pohled má i hlavní autorka zprávy, Friederike Ottová z Centra pro environmentální politiku Imperial College v Londýně: „Pařížská dohoda je silný, právně závazný rámec, který nám může pomoci vyhnout se nejzávažnějším dopadům změny klimatu. Země však musí udělat více, aby se odklonily od ropy, zemního plynu a uhlí. Máme všechny potřebné znalosti a technologie k přechodu od fosilních paliv, ale k rychlejšímu pokroku jsou zapotřebí silnější a spravedlivější politiky. Politici musí brát důvod Pařížské dohody mnohem vážněji. Jde o ochranu našich lidských práv. Každá desetina stupně oteplení bude pro miliony lidí znamenat rozdíl mezi bezpečím a utrpením.“

Svět už z Pařížské dohody profituje

Vědci tvrdí, že kampaně a iniciativy, které na základě Pařížské dohody vznikly, pomohly v asi polovině všech signatářských zemí zavést systémy varování a nejméně 47 zemí má funkční akční plány. Dalším jasným závěrem studie je, že nejúčinnějším způsobem, jak chránit lidi a minimalizovat úmrtí související s vedrem, je rychlý odklon od ropy, plynu a uhlí.

„Pařížská dohoda pomáhá mnoha regionům světa vyhnout se nejhorším možným důsledkům klimatických změn. Ale nenechte se mýlit – stále směřujeme k nebezpečně horké budoucnosti. Dopady nedávných vln veder ukazují, že mnoho zemí není dobře připraveno na oteplení o 1,3 stupně Celsia, natož na oteplení o 2,6 stupně Celsia, které se předpokládá, pokud – a to je velké pokud – země splní své současné závazky ke snížení emisí,“ řekla viceprezidentka pro vědu z neziskové organizace Climate Central Kristina Dahlová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
před 16 hhodinami

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
před 18 hhodinami

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
před 18 hhodinami

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
před 19 hhodinami

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
před 21 hhodinami

Teplotní rekordy padly ve čtvrtek na mnoha místech Česka. Podívejte se na mapu

Česko zažívá další vlnu mimořádně horkého počasí. V Doksanech na Litoměřicku ve čtvrtek odpoledne naměřili meteorologové 40,1 stupně Celsia. Teplotní rekordy padly na 114 ze 171 stanic. Přes 39 stupňů bylo v Plzni Bolevci, v Plzni na Mikulce a také Rokycanech. V pátek má být ještě o něco tepleji.
30. 7. 2026Aktualizováno30. 7. 2026

Extrémní horka vyžadují výjimečná opatření, říkají experti

Česko se na konci pracovního týdne potýká s mimořádně vysokými teplotami, víkend přinese úlevu s hodnotami „jen“ kolem dvaatřiceti stupňů. Po něm se vedra dle předpovědi opět vrátí. S takto vysokými teplotami lidé v tuzemsku zatím nemají dlouhodobě příliš zkušeností, proto vědci i instituce přicházejí s radami, jak tyto extrémy přežít ve zdraví.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.